Thirty Seconds To Mars

19. dubna 2018, Praha, Tipsport Arena

Text: Michaela Horáková
Foto: Vojta Florian

Koncert americké skupiny THIRTY SECONDS TO MARS jsme si mohli u nás naposledy vychutnat před čtyřmi lety. Když proto na začátku října oznámili evropské turné i se zastávkou v Praze, Czechelon mohl začít slavit. Vše se mělo odehrát ve čtvrtek 19. dubna v Tipsport Areně pod taktovkou pořádající agentury Live Nation.

Že tyto prostory jim budou malé, se prokázalo během krátké chvíle, protože o lístky byl enormní zájem. Nakonec se pro pár šťastlivců uvolnilo několik lístků i v ten den, ale příště by stálo za zvážení zvolit místo konání s větší kapacitou. Podle mých dostupných informací se první fanoušci objevili u haly už před devátou ráno. A nutno dodat, že ten den panovalo celkem parné počasí a slunce v plné síle pražilo na všechny čekající. Hala se měla otevřít v 18.00 hodin, ale kvůli probíhající zvukové zkoušce se vstup posunul zhruba o dvacet minut.

Hned při pohledu na stage, kolem které už stáli návštěvníci s VIP vstupenkou, se ale něco od předchozích zastávek Monolith Tour lišilo. Původně mělo být pódium uprostřed haly, aby byla kapela všem na dosah ruky, a nad ním zavěšené speciální světelné efekty. V této hale to zřejmě nešlo uskutečnit, což je podle mého názoru docela škoda. Takhle mohla celková show dostat úplně jiný rozměr. Nyní jsme se mohli spokojit jen s běžným molem, na které jsme už zvyklí. Zvolila jsem perfektní místo ve druhé řadě asi v jeho polovině, všude kolem mě se nacházeli mí přátelé a fans, které znám i z předchozích koncertů nebo aspoň o nich vím díky Czechelonu. Lepší pozici jsem si při mém už osmém koncertu této kapely ani nemohla přát. Teprve v osm večer měl přijít na stage slibovaný DJ, ale místo toho se spíše reprodukovaná hudba jen dost zesílila a mohli jsme si například vyslechnout písně od Twenty One Pilots nebo samotných 30STM. Příště by při výběru supportu mohli mít organizátoři šťastnější ruku. O to více se tato chyba v dramaturgii večera projevila v tom, že avizovaný start hlavní hvězdy se asi o 20 minut posunul. Kdyby tam fyzicky nějaký DJ rozjížděl zábavu uprostřed pódia, mohlo to celé vyznít lépe. Poté hala konečně potemněla a následně na stage přišli bubeník Shannon, který na minulém pražském koncertu chyběl, a doprovodný hudebník Stevie Aiello. Tentokrát se celého evropského turné kvůli osobním důvodům neúčastní kytarista Tomo. Snad už se příště dočkáme kapely v kompletní sestavě. Shannon zahrál úvodní skladbu Monolith, podle které je pojmenováno celé turné, a už si to na pódium zamířil i jeho bratr Jared.

Hned se začalo hitovkou Up In The Air, během které se ale ukázalo, že se zvukem není něco v pořádku. A technické potíže se bohužel táhly pomalu celým koncertem. Nevím, kde se stala chyba, ale Jared se přes speciální mikrofon, umístěný vedle bubnů, domlouval s bratrem i technickým týmem, že tady něco nehraje. Proto vždy po zhasnutí na konci každého songu se v první půlce koncertu řešilo, jak to napravit. Ty krátké proluky ale dokázaly shodit řetěz té rozjeté show. Byly problémy jak s bubny, tak i s Jaredovým odposlechem. Proto první část večera strávil téměř pořád na naší straně pódia, kde byl další odposlech. Samozřejmě se taková stresová situace, když něco nefunguje, jak má, na člověku odrazí. Dokonce po jedné skladbě Shannon pohladil Jareda po rameni na důkaz toho, že všechno společně určitě nějak zvládnou. Bylo to opravdu milé bratrské gesto. Myslím, že se s nastalou složitou situací popasovali dost dobře. Během této části koncertu zazněly třeba známé skladby Kings And Queens nebo This Is War, kdy si publikum mohlo opět vyhrát s velkými nafukovacími balony. A evidentně si to přítomní návštěvníci nadšeně užívali. Následně jsme si mohli vychutnat novinkovou skladbu Dangerous Night. Při Do Or Die se Jared na pódiu objevil s českou vlajkou, což fanoušci hlasitě ocenili. A tentokrát se hitovka The Kill neodehrála v akustické verzi, ale mohli jsme si užít konečně i typický Jaredův scream.

Jakmile se ozvaly první tóny písně Stay, kterou známe od Rihanny, technické potíže už byly částečně vyřešeny. Jakoby mávnutím proutku se najednou kluci začali konečně usmívat a více komunikovat s publikem, protože ten hlavní stres z nich spadl. Tento cover vystřihl Jared naprosto úžasně, pěvecky byl ten večer opravdu ve skvělé formě. Hned v úvodu mé oblíbené skladby City Of Angels se v celé hale rozsvítila světélka mobilů, což jen dotvořilo celkovou atmosféru. Před další novinkou Rescue Me vyzval Jared fanoušky z horních pater haly, aby si šli sednout na zbývající volné sedačky blízko pódia, které nešly původně do prodeje. A publikum tak skutečně učinilo. Teď už charismatický zpěvák opět sršel energií a řádil na pódiu, jak jsme u něj zvyklí. Nejvíce mě během celého večera překvapila akustická sekce, která na běžném playlistu turné není. Zcela nečekaně začal a cappella zpívat část písně From Yesterday, až mi z toho najednou vyhrkly slzy štěstí. Následovaly úryvky skladeb Attack a A Beautiful Lie. A to všechno zakončil téměř celou písní Alibi, která je mou srdcovou záležitostí. Navíc se jednalo o premiéru během celého jejich turné a na koncertech ji v posledních letech moc často neuslyšíte. Poté zazněla další novinka Rider, po níž následovaly ještě dva přídavky. Jedním z nich byl první singl z nového alba America s názvem Walk On Water, který už aspiruje na stadionovou hitovku. A celý večer byl zakončen energickou písní Closer To The Edge, při které se na pódium dostalo i několik šťastlivců, jež Jared sám z davu vybral. A jak asi víte, rád se ve svém soukromém čase věnuje horolezectví. Proto mu to nedalo, a během skladby vylezl po kovové konstrukci pódia až ke stropu. A vše se završilo oblíbenými konfetami, které jen podpořily závěrečný efekt této nadupané skladby.

Koncert jsem si náležitě užila ve společnosti dalších nadšených fanoušků. Škoda jen těch technických problémů, které ale kapela dokázala přes to všechno překonat a show odehrát celou. Snad na reparát a další koncert u nás nebudeme čekat opět čtyři roky a uvidíme se tady s kapelou mnohem dříve. Určitě by to mnozí z nás dost uvítali.

DALŠÍ REPORTÁŽE