Witch Hammer a Forrest Jump představili v Hard Cafe své ‘Absolutní Vrtochy‘

17. listopadu 2023, Karviná, Hard Cafe

Text: Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar

Co mají společného Witch Hammer a Forrest Jump? Kromě toho, že hrají skvělou muziku – každý samozřejmě na svém žánrovém pískovišti –, vydali letos shodně na jaře nová alba. Obě nahrávky (WH – Absolutno II: Coinspirace, FJ – Vrtochy) navíc vyšly u stejného vydavatele Smile Music Records. A právě s těmito novinkami se obě kapely vydaly do karvinského klubu Hard Cafe – Witch Hammer po dlouhých pěti letech, Forrest Jump tuším snad vůbec poprvé. Fanoušci byli na tento večírek poměrně nažhavení, a tak bylo už před startem hudebního programu v klubu docela rušno. A nebyli to jen Karviňáci, kteří na akci dorazili. Přijely se mrknout například rodinné klany z Hukvald a Vratimova, nechyběli ani fanoušci z Havířova, Ostravy, ale i z poněkud odlehlejších míst, jako jsou Moravské Budějovice nebo dokonce Plzeň.

Pestrá směska návštěvníků se tak mohla s chutí zakousnout do připraveného hudebního menu. A první sousto bylo vskutku pikantní a nečekané. Jako speciální host, pozvaný doslova na poslední chvíli, zde byla ostravská metalová smečka SYRIDAS. Když kapela nastoupila na pódium, někoho možná mohlo zmást tričko Cocotte Minute na těle baskytaristy Bronislava Sidona. O žádný nu-metal se ale samozřejmě nejednalo. Syridas sypali z rukávu především deathmetalové fláky, které tu a tam přizdobili metalcorovými vyhrávkami a melodiemi. Skupina je na metalové mapě poměrně čerstvým jménem, a to od roku 2021. Přesto stihla v témže roce vydat povedený debut Awaken a zahrát si i na mnoha zajímavých akcích – letos třeba HarryFest nebo HellPdays. Začátkem roku se kapela rozrostla o nového kytaristu Hanze Martikána, a tak se mohl frontman Jakub Forst již naplno věnovat jen svým hlasivkám. Ty mučil jak blackovým skřehotem, tak i pořádným deathovým murmurem. Tak nějak podobně barevně vyzněla vlastně i muzika. Ta byla především hodně divoká, takže nechyběly parádní deathové ‘sypačky‘, ale občas došlo i na nějaké ‘cajdáky‘. Ty zněly tedy hodně temně, až ‘zadoomaně‘. Jinak to bylo ale tak nějak příjemně skotačivé, neboli jak poznamenal samotný frontman přímo taneční. Zatím stále aktuální desku připomněli například songy Brutal Heart, Rebirth Of Brutality nebo Mind, při které celá kapela doslova levitovala nad pódiem. Bubeník Ondra Mik zůstal ale logicky nohama na zemi a prdelí na bubenické stoličce, a to i při závěrečné The Coldest Night, kdy se zbytek kapely rozeběhl po celém klubu. Syridas tak úspěšně doběhli do cíle a sklidili zasloužené ovace. Kluci už makají na nových skladbách a soudě dle ochutnávek v Hard Cafe se mají fanoušci nač těšit. Naživo třeba opět ‘tam v Karviné‘, kam letos ještě jednou zavítají.

Přestože Syridas byli ten večer nejtvrdší kapelou, zvukově je přece jen trochu převálcovali další účinkující, což bylo patrné hned, co krátce po 21. hodině a doznění sirény vtrhla na pódium jablunkovská Krypto elita, tedy pohodová hard & heavy ‘partyja‘ WITCH HAMMER. Úvodním našlapaným songem připomněli právě letošní novinku Absolutno II: Coinspirace, kterou pokřtili v květnu na domácí půdě klubu Rock Café Southock (viz reportáž). Novou desku připomněli i s následující Mediální strach. WH ale z médií určitě strach mít nemusejí, sotva kdo o nich totiž může napsat něco vyloženě špatného. Během křtu dostala prostor především nová deska, ale v Karviné byl setlist více promíchán s klasickými hity. Takže se hned vzápětí ohlédli Za vlastním stínem, tedy za minulou nahrávkou AbsolutNO. A aby je příliš netížil Přízrak svědomí, připomněli všem přítomným, že právě dnes, 17. listopadu, oslavil jejich bubeník David Janáček narozeniny. Přestože by se dalo vzhledem k jeho věku 26 let napsat, že je to ještě kapelní ‘mimino‘, jeho projev tomu vůbec nenasvědčoval. Řezal do toho vskutku jako zkušený mazák. Všichni v klubu mu sborově popřáli, ale nikoliv bezduchým Happy Birthday, ale krásně slezsky Sto lat.

V publiku kolovala nejen dobrá nálada, ale i narozeninový šampus, který se ovšem po odehrání dalšího songu vrátil nedopitý zpět na pódium. To následně okomentoval frontman Honza Šotkovský slovy: „Tak tohle jsme si kamarádi nedomluvili,“ a poslal flašku opět dokola. Tohle ale nebyl žádný Svár, jen fanoušci mysleli taky na kapelu, aby nepadla žízní. Druhá půlka koncertu byla namíchána již z poněkud starších kousků, především singlových. Takže na přetřes přišla tradiční průpovídka k songu Kajínek, který se už delší dobu drží v paměti doslova jako Střepy pod kůží. To už měli Witch Hammer dávno fanoušky omotané kolem prstu jako Had z ráje. Jablko poznání sice přítomné varovalo, jak lehké je ztratit hlavu při divokém headbangingu, ale nestalo se tak, a tak to popravčí vzdal, sundal svou kápi a vyhlásil Katův pád. Konec setu se kvapem přiblížil, a tak se rychle, ale fakt rychle, sáhlo trochu do pravěku k poslední anglické desce Never Stop, a to s parádní hitovkou Dirty Rock And Roll. A když rychle, tak až do konce. Jako poslední kost hodili stále hladovému publiku další hitový singl Rebel a potvrdili, že tohle byl jeden z dalších povedených večírků téhle jablunkovské party. Prostě „dirty fucking rock and roll“ jak má být. A zopakovat si jej můžete už tuto sobotu v ostravském Barráku, kde bude jejich manažer Mirek Štefkovič slavit narozeniny, a to ve vybrané společnosti (Metal Factory, Donor a Rosa Nocturna).

Jestli mají FORREST JUMP nějaké rozmary, to vážně netuším. Co je ale jisté, že mají Vrtochy, a to přímo na novém albu, které tak jako jejich jablunkovští kolegové vydali letos na jaře. A po absolvování jarního turné s Portou Inferi a letních festivalových radovánkách je severní vítr zavál konečně i do Karviné, tedy do té klubové. Open air vystoupení si totiž užili v srpnu v rámci festivalu Karviná Rocks. Tentokrát tedy zamířili pod střechu a spolu s ‘obutým‘ frontmanem Pepou Michálkem všechny uvítali v Zapomenutém světě, aby se hned vzápětí vrátili k tak trochu tematicky podobné Datamorgana. Už tehdy svět uvízl v síti, ze které se asi sotva vymotá. V síti ale neuvízli samotní Forrest Jump, přestože museli narychlo řešit záskok za baskytaristu Jakuba Ticháčka. Kubu vyměnili pro tento večer za jiného Kubu (Šimoníka) a mydlili to vesele dál. Sice se jim trochu snížil ‘rozpočet‘, co se výběru skladeb týkalo, ale k tomu později. Kapela je i na severu Moravy nesmírně populární, a tak nebylo divu, že fanoušky přitahovala k pódiu jako extra silné magnety. Ti tak zůstali s kapelou spojeni přímo Uprostřed magnetických polí až do konce koncertu. Lapena v sociálních sítích byla i Adél Valůšková. ‘Neolajkovat‘ statusy se nevyplácí a Pepa Michálek o tom ví své, tak ji musel uklidňovat něžným Hou hou, maličká a ukázat jí padající hvězdy tam někde Za duhou.

Koncert probíhal v krásné pohodové atmosféře, přesto se ale Pepa Michálek omlouval, že dnes nejsou zrovna ve stoprocentní zdravotní formě. Kytarista Michal Stochleba dokonce bojoval s chřipkou. Pokud ale takhle hraje někdo s chřipkou, tak to klobouk dolů. A jestli se někde ztratil nějaký tón, bylo to v tu chvíli zcela irelevantní. Takhle se prostě probouzí v lidech rokenrol a ctí heslo „nestůj a jeď“, jak zaznělo v jednom songu z cyklu ‘musíme si pomáhat‘ s názvem Truet. Na aktuální zdravotní hendikep nasadili pivo a ‘pijavice‘, a Pepova otázka, zda se jim koncert líbí, byla zcela zbytečná, takže jen srdečně poděkoval slovy: „Kurevsky pěkně dekujemeee!“ Chybět nemohl ani smrťák Zbavoš alias známý moderátor David Zbavitel ve skladbě 160628. Cestou k pódiu ovšem neupustil karafiát, ale svou kosu. I tak ale na stage vystoupal, aby jej měl Pepa na své straně. Text písně je určitě nejemotivnější záležitostí dosavadní tvorby a fanoušci to potvrdili i svým vokálním projevem. Času už moc nezbývalo, ale kapela ještě uštědřila všem přítomným pár ran bičem do živého Masa, a protože ti se po celou dobu zapojovali i pěvecky, ten největší prostor dostali v klasice Zafúkané. Tím ale nebylo okénko dnešního koncertu zcela ‘zafúkané‘. Bez přídavku by to prostě nešlo. Jediný problém byl v tom, že Kuba Šimoník nestihl s kapelou secvičit více materiálu, a tak si fanoušci mohli vybrat, které skladby se budou opakovat. Hlasování vyhrála Hou hou, maličká a pro ten večer výstižná Uprostřed magnetických polí. Bylo to zkrátka tradičně magneticky silné.