Rockeři nejsou z cukru! Festival Rocktherapy si užili i navzdory nepříznivému počasí

5. srpna 2023, Orlová, Letní kino

Text: Radim Bala
Foto: Radka Balová

Překrásný areál letního kina v Orlové v tento den hostil již čtrnáctý ročník festivalu Rocktherapy. Prostředí letního kina mi na první dojem připomnělo plzeňský amfiteátr v Lochotíně, jen je menší. Umístění v zeleni a mimo centrum je ideální ke konání podobných akcí. Pořadatelé měli k dispozici dostatek prostoru pro stánky s občerstvením a jídlem, ceny stanovili velmi příjemně. Nejdražší jídlo stálo jen něco malinko přes stokorunu. Na výběr byly hlavně pochoutky z grilů nebo třeba bramborové placky a klobásky. Pivo Radegast desítka za rozumných čtyřicet a dvanáctka za čtyřicet čtyři korun, to bylo fakt prima nastaveno. Nebylo účelem vydělat balík za každou cenu a to je na této akci moc fajn. Programem nás provázel moderátor Jirka Basta a jak je u něj zvykem, o legraci nebyla nouze. Je to skvělý bavič.

Kromě hudební produkce bylo postaráno i o zábavu a vyžití pro každého od těch nejmenších prcků po dospěláky. V prostoru festivalu bavili děti Klauni z Balónkova se svými kreacemi s nafukovacími balonky a k vidění byla také ukázka parkouru. Ne tedy toho na koních, ale takové té pouliční akrobacie a gymnastiky. Pánové z parkourové skupiny Improve Yourself předvedli mnoho zajímavých triků a pak došlo i na možnost vyzkoušet si pod jejich dozorem jednodušší triky pro některé odvážlivce z řad diváků, hlavně těch dětských. Takže jediné, co se pořadatelům vymklo z kontroly – a tu ani mít nemohli –, bylo bohužel počasí. Jak na potvoru se prostě pokazilo. To, co dělá radost houbařům a zahradníkům, rockerům udělalo nejednu vrásku na tváři. Nakonec ale i přes deštivý den byla návštěva docela velká. Řádově by se dala odhadnout na několik stovek lidí. No a těm přišlo vhod, že hlediště je alespoň zčásti zastřešeno. Ta střecha mimochodem taky stojí za zmínku. Nejenže chrání hlediště před deštěm, ale umím si představit i opačnou situaci, kdy bude svítit sluníčko, a tak se bude kam před úpalem ukrýt. No a navíc fakt moc hezky vypadá a letnímu kinu prostě sluší.

To hlavní, za čím jsme do orlovského letního kina jeli my, byla ale hudba. A nebylo jí zrovna málo. Celý program otevřela krátce po patnácté hodině ostravská skupina METAL FACTORY se svým setem složeným z debutové desky Defeat All. Kytarista a kapelník v jedné osobě Vašek Moch byl po celou dobu své přítomnosti v areálu trochu jak na trní. Není se co divit, každým okamžikem s ženou očekávají příchod juniora na svět. Po vydařeném vystoupení jsme si chvilku povídali o všem možném a na přetřes se dostalo i téma nové desky. Jak se nám Vašek svěřil, mají již prakticky hotový materiál na nové album a toho bychom se mohli dočkat s ohledem na rodinné starosti snad někdy začátkem příštího roku. V plánu je nejprve vydat singl, který by měl náležitě upoutat pozornost, a pak hurá na desku. Už teď se těšíme.

Druhým setem odpoledního programu nás bavila frýdeckomístecká kapela 100NA100. Zajímavý počin, který má za sebou účinkování na Masters Of Rock či Metalfestu. Z jejich vystoupení jsme měli velmi příjemný pocit. Velkou část své tvorby směřují k motorkářům a kultuře okolo motosrazů a této komunity obecně. Za zmínku stojí určitě skladby Otče náš nebo Moto Cats, hezky se poslouchala i Krajina snů nebo Blbej Ro(c)k s odkazem na promarněné sezony v době covidových restrikcí. Pěkně propracovaný rock se dvěma vokalistkami fakt hodně bavil.

Po páté odpolední si návštěvníky podala jablunkovská partička WITCH HAMMER. Rychlý svižný metal s českými texty, kterým se prezentovali, bavil všechny přítomné. Z jejich sady bych nejvíc vyzvedl songy Kajínek, Střepy pod kůží a pak závěrečný kus, kterým se ohlédli za dobami, kdy místo rodné češtiny tvořili anglicky, v podobě songu Dirty Rock And Roll. Jejich hudba je skutečně hodně přímočará a zábavná, podle vlastních slov si zakládají na tom, že nepoužívají intra, podkresy ani samply. I ta hudba tak zní. Je prostě živelná a tak trochu syrová, ale moc baví. Navíc zpěvák Honza Šotkovský velmi dobře pracoval s publikem, které v chladném a deštivém počasí nebylo úplně snadné dostat do provozní teploty.

Velmi zábavným dílem do skládačky programu přispěli brněnští GATE CRASHER. Před pár dny nebo týdny jsme měli možnost je vidět a slyšet na Holbě, kde předvedli téměř shodný set. Za mě osobně jim sedl orlovský areál trochu lépe a jejich vystoupení zde se mi líbilo o dost více. Svou roli tu asi hraje i umístění a rozložení prostor. Přece jen se nehrálo na poli, ale v částečně uzavřeném prostoru. Parádní set, ze kterého se mi osobně nejvíc vryly pod kůži songy Jako vlci, Laaaska nebo Těžkej svět. Poslední jmenovanou věc je velmi často slyšet i v playlistu rádia Čas Rock. Chlapi se po koncertě zdrželi v areálu na pár fotek a povídání s fanoušky u svého stánku s merchem, který nabízel velmi pestrý výběr suvenýrů. Zde se ještě zastavím u jedné věci. Během koncertu zpěvák Ondra pozdravoval jejich kolegyni a kamarádku, která se běžně stará o merch a momentálně se zotavuje po autonehodě, naštěstí bez vážnějších následků. I to holt patří k životu. Samozřejmě i my přejeme brzké uzdravení a návrat.

V upršeném a chladném večeru přišli na řadu i domácí orlovští AHARD. Jejich vystoupení předešel krátký rozhovor s Ivanem ‘Jekim‘ Jekielkem o tom, jak důležitá je pro festival pomoc sponzorů a s jakými obtížemi se letos potýkali při jeho přípravě i proč vlastně letos vypustili tolik důležitý aspekt, kterým je charita. Nakonec ale přislíbil, že k té se za rok pokusí vrátit. Nedávno v prostorách dolu Michal nafotili Ahard spolu s dalšími kapelami snímky do kalendáře určeného k prodeji právě na dobročinné účely a ten by měl být ke koupi na příštím ročníku festivalu. Svůj set odehráli pro publikum, jež se skrývalo před houstnoucím deštěm pod střechou amfiteátru ve větší vzdálenosti od pódia, ale nic jim to neubralo na energii. Za mě osobně skladby Drákula a Ruská ruleta z desky Devítka byly asi nejvíc. Lidi si užili jejich songy plnou měrou a déšť nedéšť, ve chvíli, kdy zakončovali podařený set songy vypůjčenými od německé legendy Helloween – Future World a I Want Out – se ti nejbujnější fans stejně pod pódium vydali a kapelu si užili jaksepatří pěkně zblízka.

Se ženou jsme pak již na poslední dvě kapely nečekali, protože jsme opravdu byli notně promáčení deštěm a zkřehlí chladem. Bohužel jsme lehce podcenili přípravu a pláštěnky si s sebou nevzali. Navíc ta voda shůry nedělá moc dobře ani optice fotoaparátů, tak jsme byli nuceni areál opustit předčasně.

Doplním tedy jen, že party pokračovala ještě vystoupením skupin KREYSON MEMORIAL a MOTORBAND. Jejich sety nám s ohledem na nečas a nedbalostí vynucený odjezd nebyly přány, tak snad někdy příště.

Celkový dojem z festivalu máme se ženou velmi dobrý. Za absolutní top považujeme ten areál, svým způsobem jedinečný a nabízející veškeré zázemí a pohodlí. Umíme si představit, že by se sem mohly vydat i mnohé zahraniční hvězdy a na nedostatečný komfort by si stěžoval jen málokdo z nich. Za rok se jistě budeme snažit podívat aspoň jedním okem, jak se povede patnáctý ročník tohoto podařeného fesťáku a jak se jeho pořadatelé poperou s organizací. Pro letošek děkujeme Ivanu Jekielkovi a jeho týmu za naprosto skvělý zážitek v luxusním areálu.