Donor – Skládáme a hrajeme, co nás baví a líbí se nám
Text: Radim Bala
Foto: Radka Balová
Valašská skupina DONOR se představila v ostravském klubu Barrák a před samotným koncertem jsme si chvíli povídali s baskytaristou MIROU ŠIPULOU a kytaristou MICHALEM BANOVSKÝM. Povídání se samozřejmě točilo především kolem jejich hudby i o kapele samotné.
Zdravím vás kluci. Vítejte v Ostravě. Rovnou se zeptám. Odkud sem do Ostravy přijíždíte?
Míra: Dík za přivítání. Původně jsme uváděli jako domov město Vsetín, dnes už ale kvůli stěhování a práci jsme roztažení od Uherského Hradiště po Vsetín, tak nám z toho vyšlo to Valašsko. Je to tak asi správné. Málokdo ví, kde je Vsetín, málokdo ví, kde je Střelná… Tam je zkušebna.
Vím o vás, že už máte něco odehráno i na velkých akcích jako Masters Of Rock a podobně. Je to pro vás top, nebo jsou ještě nějaké jiné, třeba vyšší cíle?
Michal: Za mě je trochu víc, odjet si třeba samostatné turné a vyprodat nějaký ten sál nebo kulturák…
Jak početné publikum jste zvyklí vídat na svých koncertech?
Míra: To je hodně různé. Záleží i na lokalitě. Základna fanoušků se liší podle toho, kam zajedeme. Nejvíc lidí nám chodí asi v okolí Brna na fesťáky i do klubů. Zrovna zítra (22. 4. poznámka red.) hrajeme v Brně, a tam se podle zpráv chystá spousta lidí. Pak třeba i Kolín a víc směrem do Čech, třeba i k Liberci. Spíš opravdu oblastně, přesný počet nechtěj, je to strašně těžké říct. Řekněme v řádu desítek nebo stovek. Jsou i lokace, kde jsme ještě nehráli a netušíme, co nás čeká.
Jak se stane, že se setká na pódiu společnost ze všech koutů republiky? Praha, Valašsko, Jablonec, docela velké dálky… Jde o delší spolupráci nebo je tohle jednotlivá akce?
Michal: Je to něco mezi. My se s nimi všemi už nějakou dobu známe, hrajeme podobnou muziku, sedíme si navzájem a pomáháme si. Ne, že by to bylo přímo na oplátku, jednou my pozveme vás a pak zas vy nás. Pomáháme si navzájem, abychom se dostali i tam, kde běžně nezajedeme a netušíme, zda bychom uspěli. Třeba sami vyjet do Jablonce, nevíš, jestli to vyjde, třeba jo… Ale opravdu je to hlavně o té vzájemné pomoci. Jak se někdo třeba ozve, všechno se domluví.
Jakou platformu preferujete k distribuci své tvorby mezi fans? Digitální například Spotify, nebo raději fyzickou, jako je CD nebo vinyl?
Michal: Od všeho něco. Pro nás je asi nejdůležitější, když lidi přijdou na koncert a tam si třeba ještě i koupí to CD nebo jiný merch. Tím nás podpoří úplně nejvíc, ale samozřejmě v dnešní době musíme brát v úvahu i digitální svět a technologie. Takže určitě i Spotify a YouTube. Na YouTube samozřejmě hlavně videoklipy.
Co složení kapely? Jste stabilní sestava? Jak to máte s prací a muzikou, stíháte to?
Míra: Momentální sestava je výsledek, k jakému to dospělo nějakým vývojem a transformací jako asi u všech kapel. Postupně se vystřídalo asi sedm lidí na různých postech. Zaměstnání máme v pohodě a celkem není problém si udělat čas na zkoušení a koncerty. Vždy se to nějak zařídí a dohodne. Práce nás naštěstí úplně nelimituje a máme to v pohodě.
Jak tvoříte? Kdo skládá hudbu, kdo píše texty? Má to někdo z vás víc na starost než ostatní? Co inspirace a náměty?
Mira: Jako, v poslední době to tak jako monopol z devadesáti procent převzal Michal.
Michal: A těch deset máš kde?
Mira: No to máš tak ty různé námitky, konzultace a nápady, které pak vlastně stejně zamítneš, a tak je to vlastně po tvém. Takže vlastně devadesát devět a něco. S texty to máme trochu jinak, tam spolupracujem o trochu více. Inspirací je sám život, nikdy nevíš, co se stane, a někdy taky historie a legendy, jako třeba v případě skladby Devět křížů.
Inspirace jinými kapelami a osobnostmi? Cítíte se jimi ovlivněni při psaní?
Michal: Své idoly a vzory máme. To jak skládáme a hrajeme, je výsledek toho, v čem jsme vyrůstali, co nás baví a líbí se nám. Není cílem je napodobit, anebo se jim blížit. Spíš to je tak, že tu hudbu podobně vnímáme a pak to z nás tak nějak vyleze. Děláme to tak, jak nás to hlavně baví a co máme rádi.
Na závěr se ještě zeptám, jestli si myslíte, že rok po vydání Devíti křížů je pomalu čas pomýšlet na novou desku?
Míra: Popravdě o desce zatím nepřemýšlíme. Nějaké nápady se rodí, nicméně pořád ještě chceme pokračovat v propagaci stávající desky Devět křížů.
- Ingott – Důležité je, aby to mělo ten náš ksicht
- Cherie Currie – Neonový anděl
- Tortharry – Žádné hudební experimentování od nás nečekejte. Vždycky budeme hrát death metal!
- Shameless – Sen jako realita
- Husman Fest – ‘Deathmetalový‘ festival s hvězdami u táboráku
- Salieri – Jen mrtví tančí
Views: 1055