LADISLAV KUDRNA, FRANTIŠEK ‘ČUŇAS‘ STÁREK – Kniha v barvě krve

Academia / 604 stran

Kniha v barvě krve se jmenuje publikace, která vyšla v roce 2020 a věnuje se násilí komunistické moci proti undergroundu. Napsali ji Ladislav Kudrna a František ‘Čuňas‘ Stárek (i když v celé knize je jeho jméno striktně uváděno v podobě František Stárek Čuňas, já se přidržím obvyklejší transkripce). Vydalo ji nakladatelství Academia společně s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Hned v úvodu autoři zmiňují, že násilí nemusí být pouze fyzické, může jít také o psychický teror. Proto se v publikaci dočteme také o situacích, kdy docházelo k nepokrytému šikanování mladých lidí.

Práce se zabývá obdobím od počátku šedesátých do konce osmdesátých let minulého století, tedy do pádu komunistického režimu. Je rozčleněna do tří velkých kapitol, v nichž autoři popisují jednotlivé události, kdy Veřejná bezpečnost použila policejní násilí, nezřídka velmi brutální, vůči takzvané ‘závadové‘ mládeži.

Popsány jsou případy, ke kterým docházelo nejen ve velkých městech jako Praha, Brno či Ostrava, autoři nezapomínají ani na události, které se odehrávaly na jiných místech. Detailně jsou rozebrány zásahy proti účastníkům koncertu The Plastic People Of The Universe v Rudolfově u Českých Budějovic, na chodských slavnostech v Kdyni – oba proběhly v sedmdesátých letech. K šokujícímu případu došlo na folklorních slavnostech ve Strážnici: tehdy si zasahující příslušníci nevšimli, že jeden z ‘vlasatců‘ je invalida. Když onoho mladého muže násilím odváděli z místa zákroku, upadly mu z dolních končetin protézy; zkoprnělí policisté nešťastníka hodili na zem a nechali ho jeho osudu. Rozehnání rockového festivalu v Kuněticích u Pardubic proběhlo v letech osmdesátých. Ze starších událostí bych uvedl brutální zásah po koncertě anglické kapely The Manfred Mann v roce 1965. Nezřídka účastníci rockových koncertů končili ve vazbě a následně bylo proti mnohým z nich zahájeno soudní řízení. I o tom podává Kniha v barvě krve svědectví.

Velmi cenné jsou osobní vzpomínky přímých účastníků, kterými je celá práce protkána. Na neblahé události v Rudolfově vzpomíná očitý svědek Josef Velfl takto: „Po stranách byly řadové domy, nedalo se kam utéct, policajti nás hnali zezadu obuškama, podél vždy projela dvanáctsettrojka, z ní vyskákali policajti s obuškama, zmlátili je (‘vlasatce‘) a zase jeli dopředu nebo se vrátili dozadu, podle potřeby. Místní fandili Veřejné bezpečnosti, ‚jen je seřežte, chuligány‘.“

Čtenář se kromě popisu samotných událostí mnohdy také dozví o okolnostech vyšetřování a následných soudních procesů s účastníky, kde jsou mnohdy uvedena i jména členů senátu. Nezřídka jde o stejně děsivé věci jako samotný brutální zákrok. Vynecháno není ani politické pozadí těchto represí, proto je často citováno ze zápisů schůzí ústředního výboru KSČ či různých jiných orgánů včetně ideologických komisí.

Autoři také shromáždili velké množství často vzácných fotografií. Nejde jen o snímky ze samotných koncertů a zásahů, k vidění jsou také portréty mániček i příslušníků Veřejné bezpečnosti.

V knize jsem nenašel žádné závažnější faktické chyby. Jedinou nepřesností, kterou jsem odhalil, je omyl v názvu kapely Donald: autoři ji uvádějí jako Donaldi. Vzhledem k tomu, že jde jinak o mimořádně kvalitní práci, lze nad touto drobností shovívavě mávnout rukou. Kniha v barvě krve by neměla chybět v knihovně žádného rockera, jde totiž o typ publikace, které jsou stále velmi potřebné. Hrůzy, které popisuje, nesmí být nikdy zapomenuty.

Kniha v barvě krve je druhým dílem zamýšlené volné trilogie mapující historii českého undergroundu. První díl se jmenuje Kapela – Pozadí akce, která stvořila Chartu 77 a vyšel v roce 2017. Třetí na své vydání ještě čeká.