Jeff Beck – Kytarový Picasso

Text: Luboš Hnát
Foto: Jiří Rogl

V úterý 10. ledna odešel do hudebního nebe ve věku 78 let fenomenální kytarista JEFF BECK, který ovlivnil několik generací muzikantů. Jeho jméno je spojeno především s rockem, hrál však i jazz fusion, blues, hard rock či pop. Pojďme se v tomto článku ohlédnout za jeho úctyhodnou kariérou.

Narodil se 24. června 1944 v Londýně. Jeho matka hrávala na klavír, proto měl Jeff odjakživa blízko k muzice. Původně chtěl být také klavíristou, ale nakonec mu učarovala elektrická kytara; tu první dostal už v šesti letech: byl to slavný model Gibson Les Paul.

Na začátku 60. let ho jeho sestra seznámila s Jimmym Pagem, oba si okamžitě padli do noty. „Našel jsem spiklence – parťáka,“ prohlásil Beck v dokumentu Jeff Beck Story (2018). Jeff začínal se skupinou Tridents. V březnu 1965 nastoupil k zavedeným The Yardbirds, kde nahradil Erika Claptona. Sešel se tu se svým starým kámošem Pagem. Doplňovali je ještě Keith Reif (zpěv), Chirs Dreja (basová kytara) a Jim McCarty (bicí). Mnozí jejich spojení označují jako sestavu snů.

V tomto obsazení The Yardbirds dostali nabídku na natáčení slavného filmu Zvětšenina (1966) od režiséra Michelangela Antonioniho, v němž Jeff rozfláká na kousíčky svou kytaru. Ještě téhož roku Beck za poněkud zajímavých okolností (ze skupiny odešel během probíhajícího turné) The Yardbirds opustil. Zanedlouho se seznámil s Rodem Stewartem a Ronniem Woodem, na bicí přibrali Mickyho Wallera a založili Jeff Beck Group. V roce 1968 kapela vydala zásadní album Truth.

Jeff Beck Group měli vystoupit na festivalu ve Woodstocku, ale pouhé dva týdny před jeho zahájením se kapela rozpadla. Jeff se obklopil novými spoluhráči a začala jeho instrumentální éra. V roce 1972 vyšla deska Jeff Beck Group, též označovaná jako pomerančové album.

Mimo svých vlastních projektů spolupracoval kytarista s mnoha známými jmény světové hudební scény. Se Steviem Wonderem napsal hitovku Superstition, kterou Wonder vydal jako singl; Beck ji později zařadil na elpíčko Beck, Bogert & Apice (1973). Pod vlivem Johna McLaughlina se kytarista vrhl na jazz fusion a vydal desku Blow By Blow (1975), která obsahovala skladby Scatterbain a Freeway Jam. Album se stalo jedním z komerčně nejúspěšnějších Jeffových počinů.

Výčet jmen, se kterými Beck spolupracoval, by se podobal telefonnímu seznamu – a to není účelem našeho článku. Opomenout však nelze Čecha Jana Hammera, s nímž pro album Wired (1976) nahrál písničku Blue Wind. V již zmíněném dokumentu vzpomínal kytarista na její vznik takto: „Jan Hammer mi ve studiu řekl: ‚Zahraj mi dva tóny,‘ já na to: ‚Vždyť to je jak pro děti.‘ Vůbec mě to nebavilo. A on povídá: ‚Ale no tak, důvěřuj mi.‘ Pak do ní přidal další nástroje a výsledek pustil do repráků, které se úplně rozklepaly, jen jsem vzdychl: ‚Jo, už to chápu.‘.“

Jimmy Page ho v roce 2009 uvedl do rokenrollové síně slávy. Další nepřehlédnutelnou osobností, která nemůže v tomto medailonku chybět, je herec, kytarista a zpěvák Johnny Depp. Loni s ním Jeff vystoupil v pražské hale O2 universum. O pár dní později jim vyšla společná deska s názvem 18. Českou metropoli navštívil Jeff Beck celkem třikrát; byl jsem na dvou koncertech a z obou jsem odcházel s nadšením. Víckrát už tohoto skvělého muzikanta neuvidím.

Druhý svět Jeffa Becka
Ten, kdo se o kytaristův život zajímá podrobněji, ví, že nedílnou součástí jeho osobnosti byla vášeň pro auta. Těm se Jeff věnoval každou volnou chvíli. Obzvláště mu učarovaly vozy, kterým se říká Hot Rods, ty Beck nejen sbíral, upravoval, ale dokonce začal i vyrábět.

Řekli o něm:
„Pablo Picasso elektrické kytary.“ – Slash

„Bez diskuse patří k nejoriginálnějším kytaristům všech dob.“ – Rod Stewart

„Je neskutečně osobitý. Poznáte, že přesně ví, jakého zvukového výrazu chce dosáhnout.“ – David Gilmour

„Rozvinul si naprosto unikátní styl a stal se z něho čaroděj.“ – Jimmy Page

„Když o něm diskutuju s jinými muzikanty, v jednom se shodneme vždycky: jsou kytaristi, a Jeff Beck.“ – Joe Perry

DALŠÍ ROCK HEAVEN