Večírek ženských kapel ve Futuru

6. května 2022, Praha, Futurum Music Bar

Text: Luboš Hnát
Foto: Markéta Kolínská

Klub Futurum na pražském Smíchově hostil večírek ženských kapel. Představily se na něm K2, The Agony, které tady měly oficiální premiéru v obměněné sestavě, a britská heavyrocková legenda Girlschool, která k nám zavítala po několikaleté pauze.

Jako první se na pódiu objevilo trio K2. Skupina vznikla v roce 2003 a od roku 2005 hraje v obsazení Klára Gajová (kytara, zpěv), Michaela Vrzalová (baskytara, zpěv) a Monika Ottová (bicí). Holky své asi třičtvrtěhodinové vystoupení založily na autorských pop-rockových písničkách, které nikoho neurazily, ale ani příliš neodvázaly.

Futurum bylo tou dobou ještě poloprázdné, zaplněno bylo jen několik předních řad, ale i v nich bylo dostatek prostoru, aby se tu mohl tance chtivý návštěvník dostatečně vyřádit. Kapela však nižší počet lidí v sále nevnímala a hrála s velkou chutí, jak nejlépe dovedla. Vystoupení bohužel značně trpělo slabým zvukem: když jsem stál vzadu, téměř jsem neslyšel zpěv. Nezbývalo tedy nic jiného než jít blíže k pódiu, kde byla situace o něco lepší. Mohl jsem tedy poznat skladby Odejdi, Pryč, Dejchám tvý jméno nebo závěrečnou Žárlivost, kterou napsala a skupině věnovala Nikola Kandoussi z The Agony, které už se chystaly na scénu.

Ten večer jsem byl nejvíc zvědavý právě na THE AGONY. Představily se v nové sestavě, kterou v současnosti tvoří Nikola ‘Niky‘ Kandoussi (zpěv, kytara), Martina ‘Kajda‘ Balcarová (bicí), Petra Pohanková (kytara, vokál) a Dominika Mrázková (basová kytara, vokál).

The Agony měly pro svůj koncert vyhrazenu asi hodinu, kterou odpálila pecka Shoot z desky 689 (2017). Prvotinu Dirty And Dangerous (2015) zastupovala T.W.S., která je dodnes jejich největší hitovkou. Protože nové členky nejsou lacinými kopiemi svých předchůdkyň, byl celkový výraz kapely pochopitelně jiný než dříve. ‘Niky‘ kromě toho, že svým nenapodobitelným způsobem hecovala publikum, také o něco více sólovala.

Je dobře, že The Agony začaly více využívat doprovodné vokály, jenomže zvukové podmínky ve Futuru nebyly na takové úrovni, aby zpěv Petry s Dominikou mohl vyniknout. Na energii to ale holkám pranic neubralo a s velkou razancí sázely jednu pecku za druhou. Všichni si mohli poslechnout osvědčené Give It To Me, Loverboy (Psycho), o něco mladší Annie nebo úplné novinky Nothing In The World a She Said, při níž energické vystoupení vrcholilo. Přídavek obstarala Let’s Get Wasted, která přešla ve skvěle zahranou Ace Of Spades od Mötorhead. Premiéra The Agony v nové sestavě dopadla na výbornou. Vůbec nepochybuji, že jejich výkon se bude s každým vystoupením ještě zlepšovat. A kdykoliv to bude možné, rád si na ně zajdu.

Britská parta GIRLSCHOOL hraje už od roku 1978, často bývá řazena k nové vlně britského heavy metalu. V současnosti hraje v obsazení Kim McAuliffe (kytara, zpěv), Denise Dufort (bicí), Jackie Chambers (kytara) a Tracey Lamb (basová kytara). V dobách své největší slávy rockerky spolupracovaly se samotnými Mötorhead, s nimiž nahrály skladby Please Donʼt Touch a Emergency, která je dodnes součástí jejich repertoáru. V Praze zazněla těsně před přídavkem.

Šestnáctipísňovou smršť odpálila Demolition Boys, která otevírá debutové album Demolition (1980) a okamžitě se dočkala bouřlivé odezvy svých věrných. Následující Cʼmon Letʼs Go pochází z o rok mladší druhé desky Hit And Run.

Klub se oproti začátku večera přece jen více zaplnil, ale vyprodáno zdaleka nebylo. Zvuk nabral na hlasitosti, bohužel však ne na srozumitelnosti, ale zdálo se, že to většině fanoušků nevadilo. Vytvořili ve Futuru bouřlivou atmosféru, která gradovala, když se na pódiu coby host objevila ‘Niky‘, aby si s Girlschool zahrála pecku Nothing To Loose.

Možná to zapříčinil horší zvuk, ale osobně jsem nadšení ostatních nesdílel. Přišlo mi, že se někam vytratilo rockové nasazení, které sršelo z předchozích The Agony. Ožil jsem, až když se rozezněly povedené předělávky Race With The Devil a Bomber, která předcházela závěrečné Emergency.

Jediný přídavek obstarala Screaming Blue Murder ze stejnojmenné desky. Fanoušci z Futura odcházeli nadšeni, mě však k úplné spokojenosti chyběla větší energie hlavních hvězd.

DALŠÍ REPORTÁŽE