Luboš Hnát – Rockový svět slaví deset let a bude se dál rozvíjet
Text: Miloš Pelikán
Foto: Kateřina Smid, Jana Uhrová
Portál Rockový svět letos slaví deset let své existence a k tomuto výročí si nadělí hned dva mimořádné koncerty. V následujícím krátkém rozhovoru se zakladatel serveru LUBOŠ HNÁT ohlédl za minulostí a poodhalil i budoucnost.
Luboši, co tě hned napadne při vzpomínce na období, kdy ses rozhodoval, zda založit webový Rockový svět?
Tehdy jsem už pár let studoval v Praze a často chodil na koncerty, o kterých jsem posléze na rodném Chrudimsku vyprávěl kamarádům. Řekl jsem si tedy, že vytvořím webové stránky, kde budu sepisovat své hudební zážitky a zájemcům poté pošlu odkazy. Ani v těch nejdivočejších snech jsem si nepředstavoval, že se z mého nápadu vyvine hojně navštěvovaný portál.
Jaké byly začátky, s čím ses při rozjezdu nejvíc potýkal?
Rockový svět funguje na redakčním systému WordPress, se kterým jsem tenkrát neměl žádné zkušenosti, takže jsem řešil, jak ho správně nakonfigurovat. S tím mi nakonec pomohl kamarád ze školy. Když odhlédnu od technických problémů, tak zásadní bylo vymyslet název a grafiku, s níž vypomohl další kamarád.
Máš za sebou slušnou řádku povedených rozhovorů. Kterých si i dodnes nejvíc považuješ?
Novinářsky byl asi nejpovedenější s Olinem Nejezchlebou, tam se mi podařilo napasovat otázky na texty a názvy jeho písniček, což se málokdy povede (publikován je zde ‒ pozn. red.). Velmi si cením rozhovorů s legendami, jako jsou ‘Guma‘ Kulhánek a Luboš Andršt, setkání s nimi byl obrovský zážitek.
O tom, že kvalitní článek lidem nabízí užitečné informace a potěšení z četby, není pochyb. Ale čím obohacuje Rockový svět tebe?
Nakousl jsem to už v předchozí odpovědi: že se můžu setkávat s muzikanty, které jsem vždy obdivoval, je pro mě největší odměnou. Před deseti lety mě nikdo neznal. Dnes se na koncertech zdravím s mnoha lidmi, a když za mnou přijde třeba excelentní bubeník Jirka ‘Zelí‘ Zelenka (Etc…, Bratři Ebenové, Kybabu, Energit a další kapely) a řekne: „Luboši, pojď na panáka,“ zažívám neskutečný pocit.
Určitě máš nějaká nesplněná přání. Se kterými muzikanty by ses rád osobně potkal? A jaký koncert bys aspoň jednou rád zažil?
Z těch žijících bych tuze rád udělal rozhovory s Vláďou Mišíkem, Michalem Pavlíčkem a Michalem Prokopem. Přál bych si ještě alespoň jednou potkat Luboše Andršta, to už bohužel není možné. A koncert? Nabízí se jmenovat Led Zeppelin, ale neláká mě to davové šílenství kolem nich. Museli by hrát jenom pro mě. (smích)
Co považuješ za největší přednost Rockového světa? A v čem vidíš jeho slabinu? S tou nejspíš souvisí i záměry do budoucna…
Tohle je hodně těžká otázka. Největší přednost? To jako editor nedokážu posoudit, takže to nechám na jiných. Slabiny vidím hned dvě. Rockovému světu by určitě prospělo, kdyby do něj přispívalo víc lidí, kteří by psali o koncertech v regionech. A často slyším, že vzhled webu je zastaralý. Jenže radikální změna by si vyžádala dost práce a asi i delší odstávku. Ale já chci, aby Rockový svět byl svým čtenářům stále dostupný. Proto se mi do úprav moc nechce. Je však jasné, že dřív nebo později se jim nevyhnu.
Kulatiny mohou s Rockovým světem jeho příznivci oslavit ještě na jednom pražském koncertu. Kdy bude a kdo na něm zahraje?
Ano, letos jsou dva koncerty. První byl 26. dubna v klubu Vagon, právě o něm píšu. Podzimní se uskuteční 20. října v Malostranské besedě a fanoušci se mohou těšit na britské Hundred Seventy Split. Doprovodí je Holeček & Marcel Project, což je známé duo doplněné o několik exkluzivních hostů. Během večera dojde i na jednu hudební lahůdku, o které teď ale víc neprozradím.
- Ingott – Důležité je, aby to mělo ten náš ksicht
- Cherie Currie – Neonový anděl
- Tortharry – Žádné hudební experimentování od nás nečekejte. Vždycky budeme hrát death metal!
- Shameless – Sen jako realita
- Husman Fest – ‘Deathmetalový‘ festival s hvězdami u táboráku
- Salieri – Jen mrtví tančí
Views: 842