Pavel Chrastina – Autor mnoha nezapomenutelných textů

Text: Luboš Hnát
Foto: Ája Dvořáčková

V úterý 28. prosince zemřel PAVEL CHRASTINA, jeden z průkopníků tuzemského bigbítu, jehož jméno bude navždy spojeno se skupinou Olympic, kterou spoluzakládal. Napsal texty k nesmrtelným hitům jako Dej mi víc své lásky, Želva nebo Pták Rosomák.

Budoucí baskytarista se narodil před jedenaosmdesáti lety v Praze, konkrétně 25. dubna 1940. Po absolvování střední školy nastoupil na elektrotechnickou fakultu ČVUT, která tehdy měla pobočku v Poděbradech. Zde se setkal s Petrem ‘Petem‘ Kaplanem a založili spolu kapelu Samuel’s Band, jejíž název byl odvozen od zesilovače Samuel, který oba studenti sestrojili – to se psal rok 1958. Chrastina v té době neměl žádnou baskytaru, a tak jednoduše hrál na cello, do jehož ozvučnice zabodl jehlu z přenosky gramofonu.

Poté, co Chrastina s Kaplanem přesídlili do Prahy, stali se okamžitě součástí hudebního dění. Baskytarista prošel formacemi EP-hifi a Bigbít kvintet, kde potkal mladého Petra Jandu. V roce 1962 stáli Chrastina s Kaplanem u zrodu legendárního Olympiku, tehdy se ovšem jmenoval Karkulka. Ke změně názvu došlo až o rok později.

V Olympiku nehrál Pavel jen na baskytaru, ale byl také hlavním textařem, který kapele vtiskl osobitý humor. Působil v ní až do roku 1969, kdy odešel, protože se chtěl věnovat studiu na FAMU. Mnozí obdivovali jeho ‘rozlítaný‘ styl hry, který možná nebyl nejpohlednější, ale určitě byl účelný. Slyšet ho můžeme na albech Želva (1968) a Pták Rosomák (1969).

Zajímavostí je, že to byl právě Pavel Chrastina, kdo zprostředkoval pozdější velmi úspěšnou spolupráci Jiřího Schelingera a Františka ‘Ringo‘ Čecha. Ostatně Jirkova dcera Andrea na Pavla dodnes vzpomíná jako na symbol svého dětství: „My jsme bydleli na Petrském náměstí a o dvě patra nad námi bydleli Chrastinovi, Pavla si pamatuji jako vlídného milého člověka. Naposledy jsem ho viděla na oslavách padesátého pátého výročí Olympiku. Jeho odchod mě velmi zasáhl.“

V roce 1980 Chrastina emigroval do Austrálie a o několik let později přesídlil do USA. Na rodnou hroudu se vrátil až v roce 1994. Hudbě se ale věnoval už pouze okrajově: příležitostně vystupoval se skupinou Mefisto, kde opět hrál se svým souputníkem z mládí Petrem Kaplanem. S ním a dalším spoluhráčem z Olympiku Janem Antonínem Pacákem se Pavel Chrastina sejde opět v nebi. Tak ať vám to tam hraje, pánové.

DALŠÍ AKTUALITY