Skvělá muzika zněla v lomu Velká Amerika

4. srpna 2021, lom Velká Amerika

Text: Luboš Hnát
Foto: Kateřina Smid

Už podruhé se příznivcům výtečné muziky otevřely brány lomu Velká Amerika. Zatímco vloni na komorním koncertě vystoupilo akustické duo Honza Holeček & Pavel Marcel, letos dosáhla akce mnohem větších rozměrů a oba muzikanty doplnilo ještě Ivan Hlas Trio.

Start koncertu byl naplánován na netradiční šestnáctou hodinu. Ještě než se fanoušci ocitli přímo v dějišti, čekala je krátká procházka, během níž si mohli vychutnávat nádherné scenérie známého lomu, které dávaly tušit, že půjde o mimořádný, nejen hudební zážitek.

Pódium, hlediště, stánek s občerstvením, zvukařské stanoviště. To byly nejviditelnější rozdíly oproti minulému roku. Ti, kdož jsou obeznámeni s tvorbou účinkujících, vědí, že nepoužívají bicí nástroje. Na pódiu byla však menší souprava přichystaná, v průběhu večera za ni několikrát usedl Jiří ‘Zelí‘ Zelenka, na akustickou baskytaru si několik písní zahrál Stanislav Hörner, ale než se oba objevili na scéně, ještě to nějakou dobu trvalo, proto nepředbíhejme.

Nejprve se na ní objevili HONZA HOLEČEK s PAVLEM MARCELEM, aby celé, jak se později ukázalo, báječné odpoledne otevřeli písní Seagull od britských Bad Company. Skladba Afterwards navodila náladu zlatých šedesátých let, a když se rozezněla úchvatná Father And Son, nebyl si člověk, který v té chvíli zavřel oči, jist, zda ji zpívá Honza Holeček, nebo její autor Cat Stevens. Kdo se těšil na pecky od The Allman Brothers Band, se musel smířit s tím, že tentokrát v repertoáru zůstala jen Melissa, která však byla bezchybně zahraná.

Podmanivá atmosféra lomu se odrážela v rozjařených tvářích publika, v němž bylo možno spatřit Michala Prokopa, saxofonistu Vladimíra ‘Boryše‘ Seckého či kytaristu Pavla Skálu. Ti všichni si mohli užívat Youngovu Old Man, kterou už podpořila rytmická dvojice Zelí/Hörner. Nebyla to ovšem jediná píseň, která v téhle rozšířené sestavě zazněla, skvěle podaná byla také Say Ain’t So Joe. Zvuk baskytary a bicích beztak již perfektní vystoupení ještě oživil a dodal mu grády. Pavel Marcel se mohl více soustředit na sóla, kterými ještě více nadchnul přítomné obecenstvo.

Když Honza s Pavlem na pódiu opět osaměli, zahráli ještě několik ‘youngovek‘, mezi nimi třeba mysticky pojatou Ohio, která jako by z vysoko vypínajících se skal vyvolávala indiánské duchy. Zároveň se stala poslední písní, po níž následoval neutuchající potlesk, takže duo přidalo ještě Scarborough Fair, kterou již tradičně končí všechny koncerty.

IVAN HLAS TRIO se na pódiu objevilo přibližně ve čtvrt na šest. Jako první se v jejich podání začala Velkou Amerikou rozléhat Dylanova Slunečnice s českým textem Jaroslava Hutky. Na ni navázaly další písně, které Ivan po léta se svým triem hraje a které se jeho posluchačům vryly do paměti. Namátkou jmenujme třeba Velkoměstský blues, Pod čepicí nebo Báječná léta pod psa.

Tak jako na jiných koncertech nechal Ivan své spoluhráče Norbiho Kovácse a Jaroslava ‘Olina‘ Nejezchlebu zahrát písničky z jejich vlastních repertoárů. Než zpěvák odešel ze scény, vtipně uvedl staronového hosta: „Jo, a kdyby se tady objevil ‘Zelí‘, tak ho prosím vás neshazujte z pódia, on je to kámoš, tak ať si ještě bouchne.“

Nejprve se tedy Norbi blýskl svou instrumentálkou a poté ‘Olin‘ s Norbim a ‘Zelím‘ v zádech zahráli skladbu s příhodným názvem Amerika, která pochází z Nejezchlebovy sólovky Nečekaná návštěva (2018). ‘Zelí‘ na pódiu zůstal, i když se na něj vrátil Ivan, a rozezněla se bluesová Miláčku, vrať se. Všechny potěšily i slavné pecky Malagelo a Jednou mi fotr povídá. Písnička Neděle báječné odpoledne plné úchvatné akustické muziky uzavřela.

Závěrem se sluší poděkovat společnosti Lomy Mořina, že umožnila konání akce v nádherné přírodní scenérii, a Agentuře Macháčková za bezchybnou organizaci nevšedního zážitku.

DALŠÍ REPORTÁŽE