Nejslavnější bubeník na světě oslavil osmdesátku

Text: Miloš ‘Bob’ Pelikán
Foto: Jaromír ‘Zajda’ Zajíček

Našel snad RINGO STARR recept na věčné mládí? Ač nedávno oslavil osmdesátku, má bubeník a sváteční zpěvák legendárních The Beatles ve tváři pořád klukovský výraz. I dnes vypadá svěže a bezstarostně, navíc s mladistvým zápalem dál nahrává nové desky: ta poslední What’s My Name mu vyšla loni v říjnu.

Možná by dobrácký Richard Starkey, jak zní skutečné jméno rodáka z Liverpoolu, se šibalským úsměvem řekl, že mu nejvíc prospívaly časté mejdany plné alkoholu i drog. A taky několik ‘preventivních’ opatření. Fanouškům třeba oznámil, že nikomu už nic nepodepíše, protože by do konce života nedělal nic jiného a z autogramiád by mu mohla upadnout ruka. Kvůli obavě z bakterií a virů Ringo už roky preferuje jako pozdrav dotyk loktem… Možná ho taky omlazují četné prsteny, kterými se odjakživa rád zdobí a podle kterých dostal svou přezdívku.

Přitom jako kluk často marodil. V šesti letech byl dokonce v kómatu kvůli protrženému slepému střevu. A ve třinácti dostal chronický zánět pohrudnice a dva roky musel být v péči doktorů. Zdravotní trable ho pronásledovaly i v prvních zaměstnáních – dělal poslíčka u Britských drah, barmana nebo automechanika.

Tehdy ale zasáhla ‘horečka skifflová’, stoprocentně ozdravná. Ringo se dostal do ambiciózní kapely Rory Storm & The Hurricanes, s níž hrával ve vyhlášeném klubu Cavern. Když se tahle parta stala jednou z nejpopulárnějších v Liverpoolu, rozhodl se nosatý pohodář pro nejistou dráhu profesionálního hudebníka.

Žlutou ponorkou až k Simpsonovým
The Beatles mu hodili lano v srpnu 1962, poté, co byl vyhozen bubeník Pete Best – mimochodem skvělý. Měl jedinou vadu: manažer kapely ho nepovažoval za typově vhodného pro slávu, která už klepala na dveře. Starr se za to Bestovi několikrát omluvil a dodnes přiznává, že se tehdy cítil hodně provinile… Nicméně do The Beatles svou pohodářskou náturou, humorem a bezstarostností výborně zapadnul. Nahrál s nimi už jejich první singl Love Me Do.

Ve zřejmě nejslavnější skupině všech dob byl bubeník až tím posledním vzadu. Rozesmátý Ringo pohazující do rytmu svou kšticí však byl nepřehlédnutelný. A coby zpěvák se sice uplatnil jen v několika skladbách, ovšem taková Yellow Submarine je bez jeho typicky ležérního hlasu nepředstavitelná.

Právě jemu možná nejvíc záleželo na dobrých vztazích v kapele. Právě on totiž The Beatles kvůli vážným neshodám opustil už v roce 1968. Jenže zbylí členové se ocitli v bezvýchodné situaci, a tak Ringa požádali, aby se vrátil. Dobrácký bubeník se rozhodl dát jim šanci a v nahrávacím studiu našel bubny zasypané květinami jako výraz díků…

Po rozpadu liverpoolské čtyřky v roce 1970 natočili Lennon, McCartney i Harrison výborné sólové desky. Ani Starr nezahálel, a třebaže jeho tvorba nebyla tak rozsáhlá a kvalitní jako počiny jeho bývalých spoluhráčů, třetí řadové album Ringo (1973) se stalo komerčním trhákem. Písničky Photograph a You’re Sixteen dokonce vyšplhaly v Americe až na vrchol hitparády, zatímco v Británii se obě dostaly do prvé desítky.

Následovaly však dlouhé roky autorského útlumu a ústupu ze slávy. Ringo tomu úspěšně čelil dvěma způsoby: častým flámováním s prominenty hudební scény a herectvím. Uplatnil se jako vypravěč televizního kresleného seriálu, moderoval americkou TV show, zahrál si v několika komediálních filmech a svůj nezaměnitelný nosový hlas propůjčil jedné z postaviček kresleného seriálu Simpsonovi.

Věčný pohodář a hipík téměř každým coulem
Překvapivý návrat na výsluní přišel ve chvíli, kdy Ringo Starr vydal album Vertical Man (1998), mnohými recenzenty považované za jeho vůbec nejlepší. Jde o velmi vyrovnanou kolekci písniček, z nichž sálá pozitivní energie založená na ležérním pohodářství a životním nadhledu.

Stejně jako véčkem na zdvižené ruce či velkou kolážovitou hvězdou na obalu desky se i v textech Ringo hlásí k ideálům květinových dětí konce 60. let. „Bez pochopení, kam můžeme dojít? / A pokud se svět přestane otáčet, jak to budeme vědět? / Porozumění / Představivost / Bez pochopení / Žádné dobré vibrace,” zpívá příznačně ve vypalovačce Without Understanding, jemně kořeněné orientální melodikou. Jako povedený mejdan špičkových muzikantů pak působí skladba Drift Away, v níž jednotlivé sloky postupně zpívají Ringo, Tom Petty a Alanis Morissette, zatímco hymnický refrén je společným počinem všech. Aspoň zmínku si zaslouží skvostná balada King Of Broken Hearts, kterou obohatil svou typicky kvílivou a dojímavou kytarou George Harrison.

Někteří novináři tvrdí, že posledním žijícím rockerem z rodu hippies je Neil Young. Není radno jim věřit. Horlivým a věrohodným stoupencem lásky, míru a pacifismu je i tenhle osmdesátiletý čipera, třebaže bydlí ve vile v Beverly Hills.

Ano, Ringo Starr je milionář. Ale když ve skladbě Vertical Man apeluje na posluchače: „Když myslíš, že máš dost / Nech to plavat / Copak nevíš, že od dna se dá odpíchnout? / Tak se odraž, zařvi, zakřič / A nech to plavat, jo, nech to plavat,” nepůsobí to jako laciné gesto bezstarostného boháče. Obzvlášť v současnosti plné absurdních pomýleností a sveřepé nevraživosti.

Views: 27