Moravius pokřtili v Ostravě loni vydané album. Kmotry se stali slovenští Eufory

25. září 2021, Ostrava, Barrák Music Club

Text: Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar

Powermetaloví Moravius vydali loni v květnu třetí, mimochodem hodně povedené, studiové album Wind From Silesian Land, ovšem dlouho připravovaný a přeložený křest proběhl nakonec až tuto sobotu 25. září 2021. Podobně jako minulou desku Hope In Us pokřtili i novinku v ostravském klubu Barrák, takže se dá říci, že pachatel se vrátil na místo činu. Minule se zde představili spolu se Solar System a Ingott, letos si za ‘spolupachatele‘ vybrali slovenské Eufory, což slibovalo nejen hodně kvalitní muziky, ale i dobré pohody a legrace.

Cely set odstartovali MORAVIUS tak jako na novém albu, tedy Intrem a úvodní, silně melodickou peckou Vengance. Pořadatelé ostravských akcí patrně naplno využili momentálního rozvolnění, takže příznivci rockové a metalové muziky se rozprostřeli po celé Ostravě a do Barráku jich zřejmě proto nedorazilo tolik, kolik by si tato událost zasloužila. Nicméně ti, kdo do klubu přišli, okamžitě vytvořili bezvadnou, doslova až rodinnou atmosféru. Bylo evidentní, že většina přítomných se dobře znala jak mezi sebou, tak i s muzikanty. Co se týče Moravius, ty znají určitě taky dobře, přestože se sestava loni zase poněkud proměnila. Za bicí usedl zkušený Dan Jureček, který dříve působil s frontmanem Daliborem Halamíčkem v Salamandře. Do sestavy se vrátil původní drtič basových strun Jarda Dufek a celou sestavu doplňovala kytarová dvojka Radek Dočkalík a Jarda Novák, kteří jsou stálými členy od roku 2016.

Po úvodu se pokračovalo s heavymetalově laděnou Moravius, která ale nedala jméno samotné kapele, jak by se mohlo zdát, neboť pochází z minulé, tedy druhé desky. Setlist ale v drtivé většině ovládly nové fláky. Po trošku ‘jemnější‘ Phoenix přišla na řadu Guardians Of Moravian Land – pěkně našlapaná a nejtvrdší věc na albu. Dalibor do toho šlapal naplno, a tak si dal menší pauzu, doslova šel tedy do řiti a nechal za sebe ‘pracovat‘ své kolegy v instrumentální a zároveň titulní Wind From Silesian Land. Protože kapela nemá živého klávesáka, vypomáhala si během koncertu počítačem, což občas přineslo i úsměvné momenty, jako třeba když Jarda Dufek pobízel Dalibora, ať mluví dál, protože nemůže najít kýžený podklad. Někdy holt technika nebo ruce zklamou. Před křtem nás ještě kapela vymáchala v bažině a nechala na pospas krvelačným komárům ve starší Back Again z první desky King’s Grave.

Po ní už se na pódiu objevili všichni kmotři z kapely Eufory. Ještě než stačil dokončit zpěvák Ľuboš Senko slavnostní proslov, jeden ze šampusů v rukou kytaristy Števa Hodoňa předčasně ‘ejakuloval‘ a špuntem málem trefil bubenici Miriamu. Holt viděl pěknou babu a ten tlak už nevydržel. Myšlen je samozřejmě šampus, a ne Števo, což by bylo asi docela úchylné, když je její bratr. Veselo ale bylo i o pár vteřin později. Pěkně ‘nadržená‘ láhev, kterou Števo stále statečně držel a špuntoval rukou, už svůj napěněný obsah neudržela, a tak se pořádně mokré sprchy dočkalo nejen CD, ale i všichni, co stáli poblíž. Nejvíce to ale schytal samotný Števo, a protože zákon schválnosti funguje dokonale, nejvíce to odnesl jeho rozkrok.

Po této úsměvné vložce, kdy ještě bylo potřeba promořit fanoušky kolujícím šampaňským, se opět jelo do plných s novinkami Sky Of Stars, ke které skupina připravuje nový klip, šlapající Liberty nebo ‘roztahovákem‘, jak vtipně poznamenal bubeník Dan, Never Again, se kterou chtějí zbourat hitparádu na Šlágru. Do konce už toho moc nezbývalo, takže na řadu přišla ještě rytmicky dobře tepající Morana nebo vzpomínka na spolupráci s kytaristou Tommym Johanssonem (Majestica, Sabaton ad.) ve skladbě Don’t Waste Your Time. Tommyho hlas se ale z počítače bohužel nepodařilo vydolovat. Skupina slíbila před koncertem jedno speciální překvapení, to přišlo v samotném závěru s coverem Breaking The Law. Na pódiu se znovu objevili dva členové Eufory – zpěvák Ľuboš Senko a kytarista Peter Drábik –, kteří si střihli s Moravius tenhle kultovní flák a v závěru jej pěkně ‘naspeedovali‘. Bezvadná tečka za povedeným vystoupením. Tím byl tedy setlist vyčerpán a všeobecné veselí a dobrá nálada se tak mohla plynule přenést i do následujícího dění.

Moravius měli v plánu pozvat na první termín křtu výbornou německou powermetalovou kapelu Victorius. To samozřejmě kvůli přeložení neklaplo, ale náhrada v podobě slovenských EUFORY byla více než dobrá volba. Ostatně na Moravě, především té severní, má kapela spoustu přátel a vždy se sem ráda vrací. Hned v úvodu tak bylo vidět plno úsměvů jak na pódiu, tak i pod ním. Skupina loni také maličko ‘upgradovala‘ sestavu, když ji doplnil nový baskytarista Filip Andel, mimo jiné známý z košické kapely Fictive Marry, dříve také Withnin Silence. A zapadl do sestavy naprosto bezvadně. Nejen tedy tím, že je podobně jako ostatní členové skvělý muzikant, ale také tím, že se ‘křenil‘ stejně jako celá kapela. Setlist obsahoval skladby z obou dosud vydaných alb, takže ke slyšení byla hned v úvodu ‘brutální‘ Metal Is The Hero z první desky Flying Island Eufory následovaná tematicky ostrou What A Shame!, kterou zpěvák věnoval všem farářům, kteří lásku k bližnímu svému pochopili zcela jinak. Přímo ji uvedl slovy: „Či im to ‘stojí‘ za to“ – dvojsmysl je v tomto případě zcela na místě. Ľuboš Senko je určitě nejen skvělý zpěvák, ale slušně by se uživil i jako moderátor a bavič. Vtipné hlášky nechyběly prakticky po celý koncert. Třeba pěkně zabil hláškou při představování baskytaristy Filipa Andela. Ten pochází z Košic, takže si Ľuboš neodpustil poznámku ve ‘vychodňarštině‘: „Košice, košice? Už sme pokošili…“ – snad pochopí i nářečí neznalí čtenáři.

Muzika ale frčela dál, i když se třeba zpomalilo v On A Pyre, aby došlo i na představení zbrusu nového singlu Schizofrénia. V tomto případě se jedná o duet, kde v originále hostuje zpěvačka Tanja. Ta ale na místě nebyla, a tak se jejího partu ujal kytarista Peter Drábik, a vůbec ne špatně. I Peter se dočkal během představovačky vtípku ze strany frontmana. Ten jej představil slovy: „Toto je člen Eufory s najmenším…“ a po dramatické pauze jen dodal: „mobilným telefónom.“ A protože si správný bavič umí udělat srandu i ze sebe, uvedl Ľuboš následující alkoholickou Cheers! takto: „Volám sa Ľuboš Senko a som alkoholik.“ Fanoušci mocně zapojili své hlasivky a dostali pochvalu v podobě: „Tak toto je riadne po piči.“ Nálada byla doslova na euforické hranici, a tak se dobře bavící návštěvníci ještě dočkali hlasité Louder, skákající hitovky Dancing Star aneb ukázky toho, jak to vypadá, když tančí baba na chlapovi, a také dalšího staršího kousku, a to přímo titulní Flying Island Eufory. Mezi nimi nechyběla samozřejmě ani By My Brothers, která má pro kapelu, především při hraní na Moravě, zvláštní význam. Ostatně hranice mezi národy nebyly ve skutečnosti nikdy zbořeny a přímo „Moraváci sú vlastne takými zabudnutými Slovákmi v Česku“, jak opět vtipně poznamenal Ľuboš Senko.

Slavností večer byl u konce a splnil vlastně vše, co lze od podobného koncertu čekat. Krční obratle řádně procvičené, hlasivky vyřvané a bránice bolavá od smíchu. Nakonec ani menší počet fanoušků neznamenal žádnou katastrofu. Obě kapely zahrály výborně a jely nadoraz, takže si můžeme jen přát, aby se zase něco neposralo a mohli jsme je opět brzy vidět na nějaké další povedené akci.