inzerce

ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


MATER MONSTIFERA
  – Vězení bizarních bohů

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

Limetal, Kapriola, Ahard
Publikoval: JO - Pátek, 01.12. 2017 - 22:59:14
Rubrika: Reportáže

LIMETAL, KAPRIOLA, AHARD
28. listopadu 2017, Ostrava, Staré koupelny

Text: Jiří Olszar
Foto: Iva Juráková

Limetal vydali začátkem roku eponymní debutové album a po úspěšné festivalové sezoně vyrazili v říjnu na své první samostatné klubové turné, během kterého novou desku právě propagují. Koncem listopadu zavítali i do ostravského klubu Staré koupelny (angl. Brick House), zasazeného do industriálního prostředí Dolní oblasti Vítkovice. Společně s nimi zavítaly do Ostravy místní 'baby' Kapriola a orlovská metalová parta Ahard.

Klub připomínající dávnou dobu ostravských dolů, respektive těžkou havířskou dřinu – jednalo se skutečně o staré šachetní koupelny –, nevypadal zprvu příliš zaplněně, ale protože jsem dorazil s předstihem, čekal jsem, že fanoušci jistě ještě přijdou. A skutečně tomu tak bylo, takže když spustili na minutu přesně svůj set zmiňovaní AHARD, byl už pod pódiem vskutku pěkně našlapaný kotel, který s přibývajícím časem jen houstnul, takže si kapela mohla užít své vystoupení před hezkou diváckou kulisou. Ze začátku bylo publikum sice trošku vlažnější a úspornější ve svých reakcích, ale i to se po chvíli podařilo zejména frontmanovi Honzovi Bernátkovi odbourat. A ono to šlo vlastně ruku v ruce se samotným setlistem, který byl v drtivé většině tvořen skladbami z posledního alba Freestyle, kde mají mnohé skladby přímo hitový potenciál. Roztleskat a maličko rozezpívat publikum se podařilo při songu Vůle buldoka. Už při vydání poslední řadovky jsem viděl jako největší hit Jen dál, a nic se na tom nezměnilo ani po více jak roce. Pořád to tam je, i když se přitom nejedná o nějakou zběsilou metalovou krasojízdu. Dost podobně na tom je i 'ptačí' kousek Dotek dravce, který rovněž výborně zafungoval. Nálada se postupně uvolňovala, čehož kapela využila a naládovala do všech přítomných pěkně uvolněnou vypalovačku Freestyle. To už byli všichni přítomní skutečně 'free', takže se dočkali i zasloužené odměny. Každá z kapel totiž slibovala nějaké překvapení a přiznám se, že pro mě osobně to v případě Ahard překvapení bylo. Skupinu znám takřka od jejích začátků, ale nevzpomínám si, že bych v jejich podání slyšel nějaký cover. Časy se ale mění, takže po chvíli se klubem rozletěly tóny notoricky známého powermetalového fláku I Want Out od Helloween. Asi netřeba dodávat, že tohle zapůsobilo jako poslední pokropení živou vodou. A nedali to vůbec špatně. Hlavně Honza Bernátek se s tím více než dobře popral, a to vždycky tvrdím, že věci po Kiskem prostě nikdo tak dobře nedá. Tady ale palec nahoru.

Zahřívací kolo s Ahard dopadlo výborně a netrvalo příliš dlouho, než se na pódiu objevila další kapela. Limetal jsou prostě profíci, kteří měli vše připravené už dávno předem, aby nic nebránilo hladkému průběhu večera. Proto bylo možná poněkud zvláštní umístění bicích u obou předkapel. Sargo z Ahardu, který se mimochodem s kapelou po letech loučí, měl svou sadu 'škopků' napravo, Mercy z KAPRIOLY rozložila svou 'artilerii' vlevo. V případě domácí 'babské' formace jsem sice nějak nepostřehl, jaké překvapení měla nachystané, přesto jsem překvapen byl, a to hodně příjemně. Kapriola před nedávnem prošla další personální proměnou a zejména obsazení pěveckého postu mě osobně potěšilo hodně. Nová zpěvačka Michelle to dávala víc než dobře, vůbec se toho nebála a bylo jí doslova plné pódium. To, že se bylo navíc i nač dívat, nebylo tolik podstatné, důležité byly její pěvecké přednosti. Vokálně byla hodně jistá a svým zabarvením občas připomínala třeba Tanju. Když to přeženu, tak tahle zpěvačka má prostě 'koule'. Vůbec bych se nedivil, kdyby například ve skladbě. Když se blíží pád zazněl z jejího hrdla i growling, který je slyšet na studiové nahrávce. Do takového extrému ale samozřejmě nešla. Poměrně rychle si však získala, stejně jako celá kapela, publikum na svou stranu, a co Ahard načali, v tom Kapriola vesele pokračovala, takže prostor pod pódiem ještě více zhoustl a nadšené ohlasy se stupňovaly. Setlist byl víceméně očekávaný a příliš se nelišil od toho loňského, kdy 'baby' rovněž předskakovaly Limetalu v ostravském klubu Garage, kdy si připsaly na konto stále aktuální řadovku Na konci přijde začátek. Nechyběly tak další vybrané kousky z tohoto počinu, jako například nejen mnou oblíbený Ona je démon. Jak už je u Kaprioly dobrým zvykem, kytaristka Dona si střihla svou tradiční houslovou vsuvku, a přestože jsou na to fanoušci všeobecně zvyklí, stejně někteří opět s údivem koukali, jak jí to jde. Když se tak zpětně podívám do historie obou předkapel, jsou si v něčem dost podobné. Dona je vlastně jedinou původní členkou kapely, stejně jako kytarista Jeki v Ahardu. Některé změny jsou ale pro vývoj kapel potřebné, a tady se to v obou případech jen potvrdilo. Pro Kapriolu je vlastně název posledního alba více než výstižný – ten nový začátek se prostě více než povedl.

Vše už ale pomalu směřovalo k vyvrcholení celého večera, který probíhal ve víc než skvělé atmosféře. Ani tentokrát nebyla pauza extrémně dlouhá, i když bylo potřeba pódium o něco více upravit. Vše ale bylo krásně nalajnované, takže i LIMETAL začali přesně podle předem daného harmonogramu. Světla potemněla a za zvuku intra nakráčela celá posádka vedená admirálem Fanym na palubu Santa Marie, aby vyrazila na svou další objevnou plavbu. I když se říká, že tuzemské kapely hudebně nedokážou objevit žádnou Ameriku, Limetalu se to ale před časem více méně povedlo, což stvrdili i letošní výbornou eponymní nahrávkou. Amerika byla tedy s velkými ovacemi objevena hned zkraje setu. Fany následně odložil svůj admirálský obleček – přece jen měl před sebou ještě téměř dvě hodiny plavby, což by vzhledem ke své aktivitě v kostýmu asi sotva dal. Tak se mohl aspoň naplno soustředit na to, co je mu nejbližší – skvělý zpěv a hecování fanoušků. Ty vlastně ani příliš pobízet nemusel, neboť vlna euforie se nesla klubem od samotného začátku po celou dobu koncertu až k samotnému explozivnímu vyvrcholení, ale nebudu předbíhat. Posel špatných zpráv přinesl překvapivě jen samé pozitivní zprávy. Ostravští fans jen potvrdili, proč na koncert dorazili, a podobně jako husité zaháněli křižácká vojska svým mocným zpěvem, stejně tak zaháněli chmurné myšlenky sborovým „hej hej hej, ten den se hrál v nebi metal..." Ten chorál se nesl snad celou industriální Oblastí dolních Vítkovic. To by se dalo prakticky říci o každé zde představené skladbě. Fanoušci byli ten večer prostě dobře připraveni. Letošní nahrávka obsahuje nejen hodně žhavé heavy kousky, ale i pěkné emotivní záležitosti. K jedněm z nich patřila i v úvodu zahraná S větrem v zádech. Skvělá záležitost, která tak nějak naznačuje, že i když člověku už dávno není dvacet, pořád může objevovat něco krásného, když chytí druhý dech, třeba skvělou novou muziku nebo lásku, každý ať si vybere. A při pohledu do publika bylo evidentní, že těch, co chytili druhý dech, zde nebylo rozhodně málo.

Těch emotivních momentů bylo samozřejmě více. Už třeba ve zmiňované Posel špatných zpráv se vzpomnělo na Standu Hranického a Jindru Kvitu, kteří počínání svých bývalých parťáků pozorovali z rockového nebe. A Standa se dokonce na kus řeči, tedy vlastně zpěvu, zastavil i zde v Ostravě. S Fanym si střihl duet Rock'n'roll démon. Vůbec nejsilnější emoce vzbudila ovšem nádherná balada Karolína. Akustické kytary podpořené houslemi a violoncellem, tak tohle stoprocentně zacloumalo i tím nejtvrdším rockerským srdcem. Kdo zná samotný příběh vniku této skladby, ten má určitě jasno. I na samotné kapele byla evidentní dávka dojetí a samotný Fany měl co dělat, aby ty emoce ve zpěvu ukočíroval. Bylo potřeba ale náladu zase rozproudit a velmi dobře tak v tomto směru zafungovala třeba rozverná Sex'n'roll. Abych nezapomněl na jednu zásadní věc: Limetal vyrazili na turné s novou bubenickou posilou Veronikou Lukešovou. Tahle mladičká bubenice má na svůj věk neskutečně bohaté zkušenosti, a aby taky ne, když se může pochlubit spoluprací s takovými jmény, jako namátkou Michael Kiske, Ian Gillan, Alice Cooper, Eric Martin nebo Joey Tempest. Vůbec poprvé jsem ji ale viděl ještě jako členku právě skupiny Kapriola a už tehdy, to jí bylo snad nějakých 16 let, jsem v ní viděl velký talent. Škoda že jsem si tehdy nevsadil, že to dotáhne hodně daleko. Dneska bych byl v balíku. Ostravský set ozdobila výborným sólem, což jen potvrdilo její kvality. V některých momentech mi technicky přišla trochu jako Miloš Meier a její výraz byl i podobně divoký, přestože její bicí sestava byla o hodně úspornější. Kdo ale umí, tomu prostě skromnější sada bohatě stačí. Stará garda se tak mohla opřít o skutečně bezvadnou rytmiku, takže vše šlapalo přesně a bezchybně, navíc tomu nechyběla ta správná muzikantská radost, která se vlastně ale zrcadlila tím, jak nadšené bylo samotné publikum. Ta pozitivní energie zkrátka lítala oběma směry, takže některé songy byly v tu chvíli textově tak trochu mimo mísu. Bylo třeba zcela zbytečné volat Mayday a lamentovat a láteřit nad tím, že „dnes to prostě nejde". Ono to vážně šlo a moc skvěle, a to zdaleka nebylo ještě vše.

Bylo jasné, že bez přídavku to prostě nepůjde, a co se týče nějakého překvapení ze strany Limetalu, tak na to přišel čas právě teď. Judasovská předělávka V tu ránu samozřejmě nijak překvapující nebyla, neboť kluci ji hrávali již v době, kdy byli ještě součástí Citronu. Naopak druhý přídavek byl pro mnohé přítomné asi hodně překvapivý. Na Facebooku sice padla zmínka o místní mlátičce Malignant Tumour, ale až v klubu, kdy jsem zahlédl kytaristu a zpěváka Bilose a bubeníka Bohdiče, jsem si začal dávat vše tak nějak do souvislosti. Bohdič vystřídal za bicími Veroniku, Bilos se chopil výjimečně baskytary, ne nepodobné té, se kterou hrával 'nesmrtelný' Lemmy, Veronika a Fany se také chopili kytar, zbytek osazenstva zůstal u svých nástrojů. Nejen tedy Bilosova baskytara, ale i proklatě vysoko zvednutý mikrofon naznačovaly, že tady se bude vzdávat skutečně pocta Lemmymu. Ace Of Spades, tak to byla ta správná pocta nejen pro samotného Lemmyho. Fanoušci ale stále neměli dost, takže další nášup v podobě Už víme svý se přímo nabízel. A protože se hrálo v Ostravě, nemohl tento skvělý večer končit jinak než kultovním kouskem Ocelové srdce. Samotný koncert ale ukázal, že srdce rockových fanoušků nejsou jen ocelová. A nejen ti ostravští už prostě ví svý, že „stará garda hraje fér".

Exkluzivní fotogalerie z celého koncertu zde!


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Reportáže:
Guns N' Roses, Sebastian Bach, Avenged Sevenfold

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.10 sekund