inzerce

ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


MATER MONSTIFERA
  – Vězení bizarních bohů

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

Witch Hammer – D-Generace
Publikoval: JO - Čtvrtek, 15.06. 2017 - 22:35:36
Rubrika: Recenze

WITCH HAMMER – D-Generace
Ragtime Records / 35:27

Kurva, tak tohle je rock'n'roll! Omlouvám se za takový úvod recenze na nové album jablunkovských Witch Hammer, ale byla to moje první reakce, když jsem jedním dechem sjel tuhle žhavou novinku. WH znám už nějaký ten pátek, takže jsem si myslel, že mě asi sotva čím mohou překvapit, ale zase se jim to prostě podařilo.

Kapela zraje jako víno a s každou deskou je lepší a lepší, proto jsem čekal, že i aktuální nahrávka D-Generace bude hodně dobrá. Jenže ona je více než dobrá a nakopala mi s přehledem zadnici hned po prvním poslechu. Kluci prostě umí a dobře vědí, jak poslat posluchačům do žil tu správnou dávku adrenalinu. Třeba už jen úvodní D-Generace do vás napumpuje tolik energie, že budete při poslechu poskakovat po pokoji jako gumídci po aplikování hopsinkové šťávy. Ještě před vydáním nové desky WH avizovali, kam se bude ubírat textová stránka, nebo lépe řečeno, jakým jazykem bude kapela ke svým fanouškům promlouvat. Je moc dobře, že se uchýlili k rodnému jazyku. Texty jsou výborně napsané, takže nejen dávají smysl, ale navíc bezvadně sednou do hu(d)by Honzovi Šotkovskému. Kapele nechybí při psaní tradiční nadhled, takže texty pobaví, ale dají posluchači i prostor k zamyšlení. Třeba titulní D-Generace upozorňuje na zdegenerování dnešní (nejen) mladé generace, závislé například na sociálních sítích či internetu všeobecně. Jak z toho ven, je více než jasné. Vypnout počítače, zvednout prdele ze židlí a vyrazit nejlépe někam za dobrou muzikou, třeba právě na WH, kteří to i ve trojici dávají naživo naprosto luxusně.

Ale zpět k D-Generaci. Deska je napěchovaná jak pěkně našlapanými rock'n'rollovými fláky, tak i o něco klidnějšími kousky. Třeba klipovka Tak mě sjížděj se nese na vlně pohodového glam rocku, přesto je ale pěkně žhavá (hlavně díky textu a pěkně zpracovanému videoklipu) a patří mezi songy s velkými hitovými ambicemi. Navíc mám při poslechu celé desky dojem, jako by tam nebylo nic jiného než právě jen samé hity. Ani v jednom případě nemám totiž pocit, že by tam bylo něco jen tak, aby to vyplnilo nějakou předepsanou stopáž. Skladby okamžitě chytnou na první dobrou, a to nejen díky chytlavým popěvkům. I samotná muzika má ten správně vzrušující náboj a je zcela jedno, jestli se WH vezou právě na vlně metalu, hard rocku, či ryzího rock'n'rollu. Pořád se zde něco děje a dostavení pocitu nudy zde nemá tu nejmenší šanci na úspěch. Rytmika dokonale tepe, jako by se snažila kopírovat pulzující srdce při dosažení orgasmu. Třeba ve skladbě Krach je těch krásných rytmických vyvrcholení hned několik a song nádherně graduje přesně tam, kde má. Výborná je i kytarová práce Honzy Šotkovského. Zase ji posunul o další level výše, hlavně co se techniky a sólové hry týče. Při jeho hře se člověk prostě nenudí.

Každá ze skladeb si tak žije jakoby svým vlastním životem, přitom jako celek to drží celé krásně pohromadě jako barevná mozaika, od které nemůžete odtrhnout oči, v tomto případě tedy uši. WH opět využili služeb jablunkovského studia GM Recording, což byla znovu dobrá volba. Výborně je cítit ta energie do nahrávky vložená, stejně jako dynamika a čistota, díky které vám neunikne jediný tón či slabika. Jak už jsem naznačil v úvodu, za touhle muzikou se vážně vyplatí vyrazit někam na koncert, kde to umí kluci parádně rozjet. Je to vážně bezva pocit sledovat kapelu, která dělá to, co má ráda, a hlavně to dělá srdcem. V samotném závěru desky mě jen ujistili v tom, že stále mají co říct – teď možná ještě víc než kdy dřív –, a já jen doufám, že ten jejich Věčný plamen nikdy neuhasne.

minimum 1, maximum 5 Jiří Olszar

www.witchhammer.cz

WITCH HAMMER – D-Generace
Ragtime Records / 35:27

Nad Jablunkovem hromy už neudeří, protože situace u Witch Hammer se dávno stabilizovala a po pěti letech tu máme nové album D-Generace. Mraky se ale oblohou pořád honí a nějaké rozpaky zůstávají. Není totiž všechno tak třpytivé, jak by se po skvělém albu Never Stop zdálo, ale na druhou stranu se s odchodem kytaristy Oldřicha Volného vypořádali celkem slušně. Nikdo snad nepochybuje o hudebních kvalitách i neustálému růstu všech tří hudebníků, v tom před nimi smekám i já, ale problém vidím i slyším někde jinde, což zanedlouho při průřezu albem objasním. Musím dát také všem u nás na srozuměnou, že Witch Hammer jsou školní skupinou, podobně třeba jako němečtí metalisté Kissinʼ Dynamite, a všichni se setkali v 10 letech na základní škole v Jablunkově jako velcí obdivovatelé Iron Maiden. V roce 1999 si Jan Šotkovský, Petr Caputa a Oldřich Volný dali slovo a bubeník Robert Mišun se k Witch Hammer přidal v roce 2002. Bohužel v roce 2014 Oldřich Volný kapelu opustil.

Čtvrté album D-Generace je dvojsmyslné a už při pohledu na přední stranu digipacku tu vše směřuje na zkaženou mladou digitální generaci, která propadla novým technologiím. V tom druhém smyslu jde o stav degenerace, kterému člověk podlehne při nadměrném dlouhodobém používání moderních technologií. Album nám také sděluje, že u Witch Hammer nastaly tři podstatné změny – texty jsou už v mateřském jazyce, zpívané výhradně česky, a při stylovém zaměření došlo ke zjednodušení od heavy metalu k rocku a rock'n'rollu. S tímto krokem jsem byl předem obeznámen a nejsem tím nijak překvapen. Není mi to sice po chuti, ale v rámci daných možností všech atributů to zase není tak špatné, jen místy rozpačité. To už naznačuje naprosto zdegenerované Intro, které jde mimo mě, i start ostrý jak břitva, jenž vzápětí pohltí pád do hluboce vyježděných kolejí, a celkový dojem už nespraví ani vynikající kytarové sólo, ani naprosto jistý hlasový projev Honzy v titulní D-Generace. A v takovém duchu musím pokračovat dál, že budu chválit jen to, co je dnes progresivní a je přínosem pro hudební scénu. To stejné v podstatě platí i o Tak mě sjížděj s takovým trhavým rytmem, na který moc dobře reagují bicí Roberta Mišuna, ale to je asi tak vše pozitivního – a podobnou věc jsem už na naší scéně za ty dlouhé roky slyšel vícekrát. Ovšem jasným přitvrzeným trhákem na albu je Rychlo-kvaška, který zvukově i hudebně navazuje na silnou předchozí metalovou tvorbu a mě zaujal po všech stránkách. To slovo konečně znám, vzniklo někdy na konci šedesátých let a patřilo takovým, kteří si sami středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání na večerních školách uplatili, měli glejt, aniž by kdy ve škole byli. Znal jsem dost takových a režim o korupci nechtěl ani slyšet. To přetrvalo až do roku 2009, než se to provalilo i u některých poslanců. Ta skladba má skutečný náboj, tah a je dobře vokálně i sborově pojatá. Také kytarové sólo, počaté přes wah-wah a konstruktivně impozantně vypracované, je ozdobou tohoto alba. Zde se vše moc povedlo!

I další song Had z ráje je v odvázaném metalovém duchu a hodně mě oslovuje. Má obrovský drive, přímočarost i instrumentální vsuvku, kde se krátce předvede Péťa Caputa na baskytaru a samozřejmě sólem Honza Šotkovský. A do třetice všeho dobrého tu máme nejpropracovanější i nejmelodičtější skladbu na albu Sibyla, kde se nejprve ve velkém na klavír předvede host Martin Roženek. Pak musím vysoce ocenit text Péti Caputy, při jehož realizaci se musel pěvecky vzepnout i sám Honza Šotkovský, kde zvedá svůj hlasový rozsah při refrénu „pravdu zná, pravdu zná, Sibyla". Vše nakonec dopadlo dobře a umělecky se Sibyla hodně povedla. Sám jsem totiž kdysi chtěl Sibylu ve všem realizovat. Naopak Krach mi už zase nic neříká, protože zde jsou všeobecně známé zastaralé postupy a chybí tomu nějaké větší osvěžení. Tuto vlastnost má ale Lekce, která na mě různým způsobem působí, což se odvíjí ve velmi zajímavém textu, kde na mě doléhá zase refrén „proklínám satana a hořím touhou, má bitva prohraná, rány otvírá". To na mě vokálně působí věrohodně, ale ne ve všech aspektech, které mi tato melodická skladba dává. Tyto částečné rozpaky mám i v závěrečném songu Věčný plamen, ve kterém už Honza v úvodu ani čistě neintonuje. Stane se, ale nemělo by! Ale jinak jsem jeho osobou na celém albu unesen, jak pěvecky, tak kytarově – hlavně v sólech i vyhrávkách – i částečně skladatelsky. Péťa zde napsal velmi silný text, který je vlastně posláním pro každého. Od počátku, při provolávání „hej, hej...", jsem si zrovna myslel, že to bude mít nějaký hudebně silnější náboj. Celkově vzato se to ani zde nenaplnilo dle předpokladu a zapadá to do průměru.

Těším se, co zase příště vymyslí, měli by tam mít více instrumentálních vsuvek, protože se všichni přece jen muzikantsky vypracovali. I ve třech se dá, jak sami dobře vědí, udělat něco mimořádného. Přese vše to ale nic nemění na tom, že album D-Generace je tady a budí nečekaně velkou pozornost. O to se také velkou měrou zasloužil Martin Roženek ve studiu GM Recording, kde se podílel na zvukové režii, mixu a masteringu. Když to mám zhodnotit, tak poslední má recenze na Witch Hammer Never Stop byla za čtyři, ale zasloužila by si něco víc, jelikož se jednalo celkově o vysoce kvalitní materiál. Také celková stopáž byla o 17 minut delší. Jak jsem už ale uvedl, nějaký hudební posun tu přece jen za těch 5 let je, ač dřívější zmíněné kvality Never Stop nedosahuje. Přesto dám za D-Generaci také čtyřku, ale je to slabší 4!

minimum 1, maximum 5 Karel 'Kajarock' Šustík

www.witchhammer.cz


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Recenze:
Jet Black - Demo 2005

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund