inzerce

ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


THE ROLLING STONES
  – Blue & Lonesome

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

Witch Hammer, Formalldehyth, S.T.S
Publikoval: JO - Pondělí, 22.05. 2017 - 23:38:17
Rubrika: Reportáže

WITCH HAMMER, FORMALLDEHYTH, S.T.S
13. května 2017, Jablunkov, Rock Café Southock

Text: Jiří Olszar
Foto: Iva Juráková

V jablunkovském klubu Rock Café Southock to minulý víkend pěkně vřelo. A aby taky ne, když zde místní 'rokenrolníci' Witch Hammer křtili svého novorozeného potomka s názvem D-Generace. Součástí tohoto slavnostního večera byla i vystoupení spřízněných kapel Formalldehyth a S.T.S a přizvání velice netradičních kmotrů.

Přestože je Jablunkov poměrně malé městečko, rockovou muzikou tady fanoušci evidentně žijí. Poměrně hodně jich poposedávalo před klubem, který zvenku připomínal spíše stodolu než nějaký hudební svatostánek. Nic se ovšem nesmí posuzovat podle obalu, a protože jsem byl v klubu poprvé, zůstal jsem docela v šoku z toho, co mě čekalo uvnitř. Pro žíznivé fans byly k dispozici hned tři bary a co se týče hlavního sálu, to byla jedním slovem paráda. Interiér zdobily tři základní materiály – kámen, dřevo a ocel (třeba ve formě řetězů). Poměrně prostorné pódium navíc zdobily po stranách kamenné hlavy jako z Velikonočních ostrovů, kterým během produkce vystupoval z úst kouř. Vážně hodně efektní a přiznám se, že pěknější klub jsem na severní Moravě snad ještě neviděl.

Už tedy scházelo jediné – poslechnout si, jak tady rezonují pořádně vyhulené decibely. Moderátor 'Rob Halford' uvedl jako prvního účinkujícího mladou začínající kapelu FORMALLDEHYTH. Samozřejmě šlo z jeho strany o recesi, neboť kapela, která sice vznikla teprve v roce 2009, je obsazena velice zkušenými muzikanty. Třeba už jen frontman Yarrin stál v roce 1989 u zrodu dnes již legendární doomové formace R.E.T. A když se tedy tihle zkušení chlapíci pořádně opřeli do svých nástrojů, bylo okamžitě zcela jasné, že i se zvukem je to zde na výborné, ne-li přímo na luxusní úrovni. Svůj podíl na tom jistě měl i mistr zvuku Martin Roženek, jinak majitel známého GM Studia a také klávesista Ador Dorath. Formalldehyth sleduji takřka od jejich začátků, ale pouze formou občasných koncertů. V poslední době jsem na ně však neměl štěstí, navíc jejich internetová prezentace je prakticky nulová, takže mi to přišlo, jako bych viděl zcela novou kapelu, která mě ovšem mile překvapila. Už dříve se prezentovali muzikou mixovanou z různých rockových a metalových odnoží a tak nějak pokračují i dnes, jen jako by ten záběr vzali ještě více do hloubky. V metalovějších momentech značně přitvrdili a v jedné ze skladeb (názvy skladeb bohužel neznám, ani jsem je neměl možnost později dohledat) se třeba přiblížili k Testament. Na druhou stranu jim ale nedělalo problém dostat se až někam k funky rocku ve stylu Red Hot Chili Peppers. Hodně pěkný žánrový 'rozptyl', ke kterému seděl i Yarrinův barvitý vokál – zpočátku tedy lehce rozladěn, ale když rozehřál své hlasivky, byl to z jeho strany parádní výkon. Díky zkušenostem to do sebe vše hezky zapadalo, vůbec nic si v jejich muzice nepřekáželo, dokonce bych řekl, že takhle nějak by měl vypadat správný crossover, a byla docela škoda, že nemají více nových skladeb, protože to hrozně rychle uteklo.

A že se v Jablunkově umí fanoušci dobře bavit, předvedli hned během úvodního setu, kdy se bezvadně naladili i na následující WITCH HAMMER. Popravdě ale, kdyby WH hráli první nebo poslední, stejně by hned po pár tónech strhli publikum na svou stranu. Takhle měli práci sice o něco snazší, ale že by něco odflákli, o tom nemohla být ani řeč. Hned s úvodní skladbou D-Generace, podle které je pojmenovaná i aktuální novinka, rozpoutali v jablunkovském klubu pěkně žhavé rock'n'rollové peklo. Pro ty, kdo WH znají, asi nemusím vysvětlovat, co to slovo rock'n'roll v tomto případě znamená. Pro ostatní, kteří mají rádi škatulkování, se jedná o mix klasického hard rocku a heavy metalu, do kterého je nacpaná ještě hromada energie. A ta z pódia doslova cákala plnými proudy. WH už nějakou dobu hrají jen ve třech, ale že by to tomu živému projevu nějak uškodilo, to ani omylem. Ostatně vzpomeňme na světové trojčlenné spolky, ke kterým bych jablunkovské divočáky s klidným svědomím přirovnal. Kluci ale tak trochu skromně mezi světovou elitu nemíří a s aktuální deskou D-Generace se přibližují zpět k tuzemským fans, neboť novinku kompletně otextovali v rodném jazyce. A od toho se vlastně odvíjel i samotný setlist. Publikum si tak mohlo směle s kapelou zanotovat třeba žhavou chytlavou klipovku Tak mě sjížděj, která spatřila světlo světa pár dní před samotným křtem. Ještě než došlo k onomu slavnostnímu aktu, prověřila statiku klubu Rychlo-kvaška – další parádně našlapaná věcička. Následující Had z ráje se (rychle) doplazil až k singlu Cejchy – o něco starší pohodový kousek, kterému ovšem rovněž nechybí rodný jazyk. O budoucnosti pak promluvila Sibyla, ačkoliv o věcech příštích až tolik vlastně hovořit nemusela.

Šampaňské a spousta lidí na pódiu, to byla ta správná konstelace pro slavnostní křest. Že si kapela vybrala hned několik kmotrů, na tom by nebylo nic až tak zvláštního. Kluci, jmenovitě tedy Honza Šotkovský (zpěv, kytara), Petr Caputa (baskytara) a Robert Mišun (bicí), si na pódium pozvali ty, kdo je v jejich hudebním počínání podporují prakticky od dětských let, a sice své rodiče. Tohle bylo vážně dosti neobvyklé a hodně dojemné. Kmotři se zodpovědně zhostili svých rolí, řádně zkropili bublinkami nové CD a popřáli klukům hodně štěstí a energie do dalších let, takže už nic nebránilo tomu, aby se kapela vrhla do druhé části bezvadně rozjetého setu. Poslední ukázkou z nové desky byla skladba Krach, po které již následovaly na koncertech dobře prověřené fláky. Už na poslední desce Never Stop naznačili, kam se budou v budoucnu ubírat jejich jazykové kroky, takže hitovka Vzdor a vztek, mocně podporovaná hlasivkami fanoušků, nemohla chybět ani zde. Pěknou díru do lebky vypálil i Rebel, jinak druhý song ze singlu Cejchy. Už už to vypadalo, že se bude kapela pomalu loučit, což se ale rozvášněnému publiku samozřejmě vůbec nezamlouvalo. Takže trojice, ač zpocená až na 'zádeli' a dost možná ještě dál, musela přidat k hlavnímu chodu ještě nějaký chutný 'dezert'. A z poslední řadovky vytáhli dvě pěkně šťavnaté flákoty. Výstižně pojmenovanou divočinu Dirty Rock And Roll a 'fuckt' výbornou pecku Grab The Devil By The Horns. Skvělá tečka za skvělým koncertem, přesně v duchu hesla 'sex, drogy, rock'n'roll'. Naživo zní nové songy vážně skvěle, ale jaká je samotná deska, o tom se již brzy dočtete v chystané recenzi.

O pohodový dojezd celého večera se postarala další místní partička S.T.S. Tihle 'chlapi z Goralie' se až tak moc vážně umělecky neberou a výše zmíněný slogan si upravili k obrazu svému, tedy 'chlast, prdel, rock'n'roll'. Takže ani zde se s tím příliš nesrali a snažili se do publika narvat hlavně co nejvíce dobré rockové zábavy; a to se jim s přibývajícím časem i množstvím vypitých piv dařilo velice dobře. Přestože samotné texty jsou takové 'srandovnější', některé skladby mají hudebně dobrý hitový potenciál, jako namátkou třeba Aston Villa, Stejně jednou, Krajina P nebo výše naznačení Chlapi z Goralie. Občas ale umí zabrnkat i na umělečtější strunu. Třeba Příběh známý místy zalaškuje i s art rockem. A vůbec, S.T.Sáci nejsou žádní hudební žabaři, jen jak jsem naznačil v úvodu, rádi si ze všeho dělají prdel. Tak proč jim to brát, když to u fanoušků evidentně dobře funguje. A fungovalo to i zde na domácí půdě, takže fanoušci odcházeli z klubu maximálně spokojení.

Na tuhle akci jsem vyrazil tak trošku neplánovaně a doslova za pět minut dvanáct. Nakonec jsem ale vůbec nelitoval. Prostředí bylo vážně úžasné a navrch k tomu jako bonus i spousta výborné muziky s kvalitním zvukem a bezvadnou diváckou kulisou. Pokud tedy chcete navštívit vskutku zajímavý hudební klub, Rock Café Southock v Jablunkově můžu vřele doporučit.

Exkluzivní fotogalerie z celého koncertu zde!


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Reportáže:
Guns N' Roses, Sebastian Bach, Avenged Sevenfold

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.09 sekund