Erin se v rámci společného turné s Joker’s IV zastavili v rodné Ostravě, aby zde pokřtili debutové album

25. března 2023, Ostrava, Barrák

Text: Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar

Severomoravské kapely Erin a Joker’s IV vyrazily v polovině března na společnou J4E Tour 2023 a po úvodních zastávkách v Brně a Jihlavě zavítaly i do Ostravy, což je vlastně domovina obou seskupení. Pro Erin to byla ale obzvláště slavnostní akce, neboť zde pokřtili své debutové album Overture. A že kapely vyrazily dělat ‘bordel‘ právě spolu, není až tak překvapivé. Obě jsou tak trochu propojeny pupeční (rozuměj personální) šňůrou, a to již od dob, kdy ještě používaly původní názvy Reconquista (Erin) a Bad Joker’s Cream (Joker’s IV).

A aby ten personální propletenec byl ještě zamotanější, pozvali si do ostravského Barráku kapelu COINCIDENCE, jejíž frontman Petr Hruša (zpěv, kytara) je i současným členem Erin. Ačkoliv je kapela hodně mladá – průměrný věk členů je cca 20 let –, má toho již docela dost za sebou, a jistě i před sebou. Na kontě mají dvě EP a především zajímavé úspěchy v talentové soutěži Líheň. V roce 2020 dokonce zvítězili. A na jejich projevu byly dosavadní zkušenosti znát. Úvodní a trošku rozvážnější All Insane aneb ochutnávka stále aktuálního EP Haunted všechny zavedla do trošku grungerockového světa. Škatulkování ale v tomto případě moc na úrodnou půdu zřejmě nepadne. Třeba titulní a slušně hitová Haunted, mimochodem první kapelní klipovka, dala vzpomenout třeba na rané tvrdší období Faith No More. Pro Coincidence nebyl ale problém zamíchat do muziky i špetku funk rocku, jako třeba v The Song Of Yesterday nebo ‘redhoťácky‘ laděné Bittersweet, což byla vůbec první vlastní skladba z EP The Dice, kterou složili po původním coverovém období. Na to zavzpomínali i vlastní verzí Nightmare od Avenged Sevenfold. K obrazu svému si přizpůsobili i bluesové postupy v jednoznačně pojmenované Coincidence Blues, které se lehce promítly i do závěrečné Not Able To Fight s nádechem Guns Nʼ Roses. Škoda že nedošlo přímo na Sweet Child Oʼ Mine, kterou mají také v repertoáru, a vůbec ne špatně zpracovanou. Kluci to stylově zamíchali opravdu slušně a dobře zvládnuté to měli i po muzikantské stránce. Tak trochu vyčníval zejména Petr Hruša a jeho šikovné kytarové ruce, ale pozadu nezůstával ani jeho brácha Matěj za bicími. Je až neuvěřitelné, že poprvé spolu stáli na pódiu už v roce 2010. Tak snad na něm vydrží ještě dlouho, protože to nedělají vůbec špatně.

Během následující pauzy se mohli fanoušci patřičně občerstvit připraveným rautem či welcome drinkem nebo mrknout do stánku s merchem, kde kromě tradičních propriet nechyběla ani novinka – originál pivo Erin, které skupina připravila ve spolupráci s Albrechtickým pivovarem. Když bylo upito a ujedeno a vše nazvučeno a ERIN patřičně vymódění ve svých vojenských uniformách, mohlo se jít rovnou na věc. A nemohlo se začít jinak než skladbou Savage Game, která otevírá i debutové album Overture. Erin tak očekávaně rozehráli s fanoušky pěkně divokou hru a pokračovali se snad ještě divočejší titulní věcí Overture. Po hodně svižné heavy vypalovačce došlo ke slavnostnímu okamžiku, tedy křtu debutové desky. A kmotrem nebyl nikdo menší než legendární kytarista Jarda Bartoň (Limetall, ex-Kreyson, ex-Citron). Tradiční ‘bublinky‘ zůstaly u ledu a křtilo se nápojem z vlastních zdrojů, tedy pivem Erin. Po tomto aktu se mohlo vesele pokračovat s další albovou záležitostí a zároveň i největším hitem Any Way Around se silně nakažlivým refrénem. Vlastně všechny skladby pocházely z aktuálního alba, byť třeba hned následující ‘hopsačka‘ Drugs patřila do starého repertoáru Bad Joker’s Cream. Tady je propojení s BJC, respektive Joker’s IV, zřejmé, neboť zpěvák Erin Jester Sparks spolu s nynějším frontmanem Staceem Roxxem tuhle partu dával dohromady. Ovšem není to jediné personální propojení. Bubeník Michael Gora totiž hraje v obou kapelách. Evidentně je mu ale jedno, jestli hraje našlapaný heavy metal, nebo melodický glam rock, či jen tak sedne za cajón v kapele Acoustica. Vše zvládá s naprostým přehledem. A tak s chutí dál tlačil Erin s houpavou To The Ground nebo drsnější I Am The Fire od Guse G. Chybět nemohla ani trochu folkmetalově laděná Strider či další tvrdá pecka Down And Out. Během setu se na pódiu průběžně objevili i dva zpívající hosté – David Kníchal a Vojta Úlehla (baskytarista Asgard), a vzhledem k divokému projevu samotné kapely se ta divokost ještě znásobila. O vykopnuté kabely či mikrofon z kopáku tak nebyla nouze. Erin se ale navzájem výborně doplňovali, takže podobné vady na kráse průběh koncertu vůbec nenarušovaly. A dokázali pěkně strhnout i fanoušky. Účast byla hojná, a jak by řekl klasik: „Jenom od Hujera tam bylo čtrnáct lidí…“ – myšleno samozřejmě rodinných příslušníků kapely. Ti jim tohle vystoupení jen tak ‘neodpustili‘ a vynutili si přídavek. A protože vše z desky již bylo odehráno, dali si všichni ještě repete se Savage Game a opravdu skvělou Any Way Around. Debut se kapele opravdu povedl, ale osobně doporučuji i návštěvu koncertu. Tam to teprve dostává ty správné metalové koule.

V následující přestávce se šli návštěvníci ještě ‘dojíst‘ a ‘dopít‘, aby nabrali nové síly, kterých jim během vystoupení Erin určitě hodně ubylo. Než se ale na pódiu objevili JOKER’S IV, přišla na řadu tombola. Vylosovaní fanoušci vyhráli vskutku hodnotnou cenu – vstupenky na mezinárodní festival HellPdays ve Frýdku-Místku, kde se obě kapely také představí. Joker’s IV už několikrát upozornili na dlouho připravované album Pink World. Jak se zdá, s vydáním letošního singlu We Can’t Fight It a stále dobře fungující spoluprací se švédským producentem Perem Aldeheimem (Def Leppard, Soilwork, Amorphis ad.) se tomuto cíli zase o notný kus přiblížili. Celý set odpálili poměrně tvrdým kouskem Put Your Trust In Me, na kterém spolupracovali právě už s Aldeheimem. Chybět samozřejmě nemohl ani další singl When We Were Kids, který je a určitě i bude stálicí v koncertních setlistech. Popěvek „Let’s go crazy“ přítomné pěkně pobláznil, jednu fanynku natolik, že na pódiu přistála její podprsenka. A když přišla na řadu ten večer už podruhé starší vykopávka Drugs, vletěl na scénu nejen dobře naladěný Jester Sparks, ale i ‘bombárďáky‘ – dost možná od stejné fanynky, což jsem samozřejmě osobně nezjišťoval. Jester nezaváhal ani na chvilku a už měl oba díly spodního prádla na hlavě. To bylo fakt crazy. Joker’s IV se tak vesele prokousali až do pravěku k Love Symetry, která vyšla už na prvním EP First Cream. Ta je poměrně klidnější, ovšem ještě více pak zklidnili v další novince We Canʼt Fight It. Joker’s IV jsou ale především energičtější kapelou, která tíhne ke glam rocku a rock’n’rollu, a tak po příjemném ‘oplodňováku‘ ještě zavzpomínali na starší období dalším archivním a dobře šlapajícím kouskem Perfect Deal. Odejít jen tak z pódia a opustit své crazy fans, to by prostě nešlo. Přídavek nesměl rozhodně chybět. Be Alive, další ze skladeb, která by měla být rovněž součástí ‘růžového světa‘, byla tou správnou a na pohodu zahranou finálovkou. Joker’s IV jsou evidentně s každým koncertem vyzrálejší, a pokud se podaří novou desku patřičně ‘vytunit‘, mohli by se dost dobře vyhřívat i pod reflektory na pódiích mimo rodnou hroudu.